Sociální sítě zaplavila videa absolventů, kteří na amerických univerzitách vypískali řečníky velebící umělou inteligenci. Jde o součást širšího trendu: podle analýzy listu The Wall Street Journal roste odpor Američanů vůči této technologii a způsobu, jak ji velké technologické firmy prosazují. Průzkumy ukazují, že většina veřejnosti má k AI vážné obavy. Studenti se bojí o svou budoucnost, spotřebitelé vadí drahá energie a rodičům se nelíbí dopad na vzdělávání. Rozdíl mezi marketingem technologií a realitou se podle odborníků stává nebezpečně hlubokým.
Videa na sociálních sítích
Sociální sítě v minulém týdnu zaplavila videa dvou řečníků, které na amerických univerzitách vypískali absolventi poté, co ve svých projevech na promoci velebili umělou inteligenci (AI). Podle analýzy listu The Wall Street Journal jde o součást širšího trendu, kdy v americké společnosti roste odpor proti této technologii a způsobu, jakým se jí velké technologické firmy snaží potenciálním uživatelům prodat.
"Jediná věc, která roste rychleji než odvětví umělé inteligence, jsou možná negativní pocity Američanů vůči němu," uvedl list. Dodal, že se o tom v pátek mohl přesvědčit bývalý generální ředitel společnosti Google Eric Schmidt. Právě on byl jedním ze dvou řečníků, kteří čelili negativním reakcím. V jeho případě šlo o slavnostní projev na promoci Arizonské univerzity.
Povedlo se jí trefit do černého
O několik dní dříve na sociálních sítích rezonovala krátká videa z promoce na Středofloridské univerzitě, na nichž projev překvapené manažerky realitního developera Glorie Caulfieldové rovněž přerušily nesouhlasné projevy, když hovořila o tom, že "rozmach AI představuje další průmyslovou revoluci" a že žijeme "v době hlubokých změn".
"Páni, co se stalo?" řekla Caulfieldová s nervózním úsměvem poté, co se na chvíli odmlčela a otočila se stranou od řečnického pultu. "Dobře, asi jsem se trefila do černého. Mohu pokračovat?" dodala. Později při dalším přerušení se zmínila, že jde asi o "bipolární téma".
Řada uživatelů upozorňovala na její neobratnou angličtinu ve chvíli, kdy Caulfieldová reagovala spatra. Místo "trefit se do černého" ("strike a chord") podle nich měla zřejmě na mysli "dotknout se citlivého místa" ("strike a nerve"). "Bipolárním" tématem zřejmě myslela polarizující téma. Další komentující potom spekulovali o tom, že připravená část projevu mohla být vygenerovaná AI a vystupující už se není schopná vyjadřovat vlastními slovy.
Obavy o budoucnost
Podle listu The Guardian se absolventi vysokých škol obávají toho, jak AI mění některé profese a že by některé mohla úplně nahradit. "Tlak na výběr oboru, který povede ke kariéře odolné vůči AI, je vysoký, říkají studenti, zatímco šéfové technologických firem propouštějí zaměstnance s odůvodněním, že AI může nahradit některé profese a zvýšit efektivitu v nebývalém měřítku," dodal list.
Podle WSJ v řadě průzkumů v posledních týdnech většina respondentů vyjadřovala obavy stran AI, což je v rozporu s tvrzeními zástupců odvětví, jak si jejich produkty získají oblibu tím, že zlepší lidem život.
"Existuje rozpor mezi tím, co říkáme, a tím, co se děje venku, a myslím si, že to je problém, který musíme řešit," připustil Ernest Popescu, generální ředitel společnosti budující datové centrum v Indianapolisu.
Energie, zaměstnanost, vzdělání
Spotřebitelům podle WSJ vadí nárůst cen energie umocněný rozšiřováním datových center. Zaměstnanci se obávají dopadu na zaměstnanost a rodiče mají strach z narušování vzdělávání a poškozování duševního zdraví dětí. Masivní investice do datových center pro AI také vedou k nedostatku a zdražování počítačových komponentů. To se projevuje například zdražováním spotřební elektroniky, jako jsou chytré telefony nebo herní konzole, ale i třeba automobilů.
V posledních měsících vyvolala vlna hněvu protesty, ovlivnila výsledky voleb a podnítila ojedinělé násilné činy, dodal WSJ. Rychlost zhoršení veřejného mínění o AI je podle některých výzkumníků téměř bezprecedentní. "Myslím, že jsem nikdy neviděl, aby se něco tak rychle vyostřilo," sdělil WSJ Gregory Ferenstein, který nedávno provedl průzkum s badateli ze Stanfordovy univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley.
Podle tohoto průzkumu si 30 procent demokratů a zhruba polovina republikánů myslí, že by Spojené státy měly co nejvíce urychlit inovace v oblasti AI, zatímco mezi zakladateli technologických firem to je 77 procent.
Marketing jako nutnost
Kritik generativní AI a autor blogu Where's Your Ed? Ed Zitron dlouhodobě kritizuje tezi, že široké přijetí AI je nevyhnutelné, jako marketing technologických společností. Zároveň upozorňuje, že v mnoha případech je využívání těchto produktem důsledkem marketingové kampaně v médiích, podle níž jde o nutnost.
Dylan Patel, generální ředitel poradenské firmy SemiAnalysis zabývající se infrastrukturou pro AI, nedávno předpověděl, že během několika měsíců dojde k rozsáhlým protestům proti společnostem OpenAI a Anthropic. "Lidé AI nenávidí. AI je méně populární než Úřad pro imigraci a cla," řekl.
Podle The Guardian AI ovlivňuje vše od grafického designu po Hollywood a žurnalistiku. Právě využití AI v umění je možná nejkontroverznější. Jednak kvůli podezření z masového porušování autorských práv, jednak kvůli devalvaci zásadní role tvůrčího procesu v této oblasti. Britská písničkářka Paris Palomová tyto pocity vyjádřila ve skladbě Miyazaki s refrénem: "Nedovolím ti mi to vzít."
Biliony dolarů do vzduchu
Výdaje na investice do AI a související infrastruktury by se letos podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat na 2,5 bilionu dolarů (51 bilionů Kč), což by byl proti loňsku nárůst o 44 procent.
Britská centrální banka loni uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 ale o 78 procent klesl, a smazal tak veškeré zisky z předchozího období.
