Dne 1. července uplyne 20 let od chvíle, kdy v České republice vstoupil v platnost zákon o registrovaném partnerství. Tato norma, přijatá navzdory prezidentskému vetu, zahájila dlouhou legislativní cestu za narovnáním práv stejnopohlavních párů. Přinášíme přehled klíčových momentů od prvních snah v 90. letech přes ústavní spory až po úpravy platné od začátku letošního roku. Co vše se za dvě dekády změnilo?
Počátky snah o uznání svazků
O možnost uzavírat oficiální svazek usilovaly organizace homosexuálů od 90. let. První ucelený poslanecký návrh zákona předložila skupina Zuzky Rujbrové (KSČM) v roce 1998. Měl zajistit homosexuálním dvojicím stejná práva, jaká vyplývají z manželství, kromě adopce dětí, Sněmovna jej však odmítla.
Další poslanecký návrh dopadl o rok později stejně. Neuspěly ani vládní návrh z roku 2001 a další poslanecká úprava, jež v roce 2004 neprošla ve Sněmovně o jediný hlas.
Přijetí zákona navzdory prezidentovu vetu
Průlom zaznamenal až návrh předložený do Sněmovny v dubnu 2005 skupinou poslanců z ČSSD (nyní SOCDEM), US-DEU, ODS a KSČM. Sněmovna i Senát jej schválily na přelomu let 2005 a 2006, ale v únoru 2006 zákon vetoval prezident Václav Klaus. Svůj krok poté vysvětlil mimo jiné tím, že zákon rozšiřuje "oblast státních zásahů do lidských životů", což je přímým opakem liberalizace. Klausovo veto nejtěsnější většinou 101 hlasu přehlasovala Poslanecká sněmovna 15. března 2006, zákon o registrovaném partnerství začal platit 1. července 2006.
Na rozdíl od manželů ale registrovaní partneři či partnerky nemohou adoptovat děti, nemají nárok na vdovský či vdovecký důchod, nemohou svou penzi poukázat na účet svého protějšku, nemají společné jmění či společné zdanění. Komunita homosexuálů, bisexuálů a transgenderových lidí označila registrované partnerství za nedostatečné.
Neúspěšné pokusy o zavedení manželství
Parlament začal v listopadu 2018 projednávat novelu, která měla manželství lidem stejného pohlaví umožnit, debatu však nedokončil.
V březnu 2019 Sněmovna ani na druhý pokus opět nedokončila úvodní kolo projednávání novel, které měly uzákonit sňatky homosexuálů, nebo naopak zavést ústavní ochranu tradičního manželství.
V prosinci 2020 Ústavní soud (ÚS) obdržel návrh, který v případě úspěchu mohl přiblížit registrované partnerství na úroveň manželství. Okresní soud Plzeň-jih navrhl vypustit z občanského zákoníku několik slov, kvůli kterým si homosexuálové nemohou osvojit děti svých registrovaných partnerů.
Zamítavá stanoviska ústavních soudců
V lednu 2021 Ústavní soud nejprve odmítl dva návrhy plzeňských soudkyň, které by v případě úspěchu mohly přiblížit registrované partnerství na úroveň manželství. Ve stejný měsíc odmítl i možnost uznání osvojení dětí z ciziny. Aktéry případu, který dospěl až k ÚS, byli registrovaní partneři, Čech a občan Trinidadu a Tobaga, kteří žijí ve Spojených státech. Rozhodnutím soudu v New Jersey osvojili dvě děti s americkým občanstvím.
V červenci 2021 ÚS odmítl zrušit část zákona, jež blokuje osvojení u registrovaných partnerů. Podle většiny ústavních soudců měl návrh na zrušení mířit spíše na konkrétní paragrafy občanského zákoníku, které upravují osvojování a nezmiňují registrované partnery.
Nové legislativní úsilí po roce 2022
V červnu 2022 Sněmovna obdržela novelu občanského zákoníku, která by umožnila manželství stejnopohlavních párů. Podepsalo ji po jednom poslanci z klubů STAN, TOP 09, Pirátů, ODS a ANO. Tehdejší prezident Miloš Zeman oznámil, že by zákon vetoval. Koncem června 2023 dala Sněmovna sňatkům stejnopohlavních párů šanci. Poslanecká novela občanského zákoníku odolala návrhům odpůrců na zamítnutí i vrácení předkladatelům k přepracování, což se obecně chápe jako mírnější způsob zamítnutí.
V únoru 2024 Sněmovna v novele občanského zákoníku schválila, že páry stejného pohlaví zřejmě budou moci vstupovat do partnerství - nikoli manželství -, ovšem s většinou práv, jaká mají v manželství muž a žena. Omezení se týká práv k dětem. Osvojení dítěte bude podle novely možné jen v případě, že by jeho biologickým rodičem byl jeden z partnerů. Sněmovna předlohu přijala podle pozměňovacího návrhu Jiřího Navrátila (KDU-ČSL) a Heleny Válkové (ANO). Dolní komora schválila upravenou novelu hlasy 123 ze 176 přítomných poslanců. Proti bylo 36 členů Sněmovny. Pro byli ve Sněmovně hlavně poslanci klubů opozičního hnutí ANO a vládních TOP 09 a Pirátů. Jednotně proti hlasovalo 17 přítomných poslanců SPD. Zákonodárci dalších frakcí, tedy ODS, STAN a KDU-ČSL, zaujali různé postoje. Senát umožnil přijetí nových pravidel pro partnerství stejnopohlavních párů s většinou práv manželů bez projednání na své schůzi 4. dubna 2024, prezident Petr Pavel novelu podepsal 29. dubna 2024, účinnosti nabyla 1. ledna 2025.
Aktivisté chtějí dál prosazovat manželství pro všechny. Podle iniciativy Jsme fér norma představuje mezikrok. Sice zlepší situaci partnerských dvojic a duhových rodin s dětmi, rovnoprávnost a plné uznání ve společnosti jim však nezajistí, uvedla iniciativa, podle které sňatky osob téhož pohlaví uznává na celém světě 39 států.
