Teploty nad 30 stupňů tři týdny v kuse za polárním kruhem, 70 procent evropských řek s podprůměrným průtokem a milion spálených hektarů lesů. Nová zpráva o stavu klimatu v Evropě přináší čísla, která by měla burcovat. Místo toho se mění v každoroční rituál – vědci varují, politici plánují a rekordy se dál překonávají. Otázkou už není, zda krize přichází, ale zda na ni ještě stihneme reagovat.
Nejrychleji se oteplující kontinent
Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem, loni zaznamenalo nadprůměrné roční teploty zhruba 95 procent kontinentu. Vyplývá to ze zprávy o stavu klimatu v Evropě (ESOTC) 2025 vypracované Evropským střediskem pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF), které provozuje meteorologickou službu EU Copernicus, a Světovou meteorologickou organizací (WMO). Rychlé oteplování v Evropě podle expertů také snižuje sněhovou a ledovou pokrývku.
"Téměř celý region zaznamenal nadprůměrné roční teploty. V roce 2025 zaznamenaly subarktické Norsko, Švédsko a Finsko nejhorší vlnu veder v historii měření, kdy po 21 dní v kuse překračovaly teploty 30 stupňů Celsia i uvnitř samotného polárního kruhu,“ uvedl generální ředitel ECMWF Florian Pappenberger.
Méně smogu, méně sněhu – a přesto tepleji
K oteplování Evropy podle strategické vedoucí pro klima v ECMWF Samanthy Burgessové přispívají změny povětrnostních podmínek, nižší znečištění vzduchu nebo například menší sněhová pokrývka. Nadprůměrné roční teploty zaznamenala podle expertů i většina území Česka.
Podle studie se zmenšuje oblast Evropy, kde se vyskytují zimní dny s teplotami pod bodem mrazu. Zmenšuje se také rozloha oblastí, které zaznamenávají alespoň 14 po sobě jdoucích mrazivých dnů, tedy takových, kdy je minimální teplota nula stupňů Celsia nebo nižší. Rozloha těchto oblastí se od roku 2020 zmenšila i v ČR.
Sníh mizí, řeky vysychají, půda praská
Nadprůměrné teploty a podprůměrné srážky vedly k významnému úbytku sněhové a ledové pokrývky, uvedli experti. V březnu 2025 byla sněhová pokrývka v Evropě asi o 31 procent menší, než je průměr. Jednalo se o třetí nejmenší rozsah od začátku pořizování záznamů v roce 1983, vyplývá ze zprávy. Klimatické podmínky ovlivňují také vodní zdroje, asi 70 procent evropských řek mělo loni podprůměrný roční průtok. Z hlediska půdní vlhkosti se jednalo o jeden ze tří nejsušších roků od roku 1992, uvedli experti.
Horko a sucho přispěly k rekordní aktivitě lesních požárů v Evropě. Celkově shořela plocha o rozloze asi 1,034.000 hektarů a emise z lesních požárů dosáhly nejvyšší úrovně v historii měření, uvedli experti. Zvláště silně bylo zasaženo Španělsko, na které připadala přibližně polovina emisí.
Solární rekord díky čistšímu ovzduší – paradox, nebo útěcha?
Obnovitelné zdroje energie pokryly loni podle expertů zhruba 46 procent evropské spotřeby elektřiny. Solární energie podle nich dosáhla rekordu s podílem asi 12,5 procenta. To podle Burgessové souvisí s nižším znečištěním vzduchu, díky němuž se tvoří méně nízkých oblaků, které odrážejí sluneční světlo. Na Zemi proto dopadá více slunečního záření.
Světové oceány absorbovaly přibližně 90 procent přebytečného tepla způsobeného emisemi skleníkových plynů zapříčiněných člověkem. Evropská část oceánů zaznamenala loni nejvyšší roční teplotu povrchu moře v historii měření, šlo o čtvrtý rok v řadě s rekordním oteplením. Podle vědců to má negativní dopad na biologickou rozmanitost. Podle Burgessové vyžaduje tempo klimatických změn naléhavější opatření. Nejedná se podle ní o hrozbu budoucnosti, ale o současnou realitu. Je potřeba zajistit, aby rozhodnutí vycházela z pevných vědeckých základů, uvedla.
Evropská unie se zavázala k rozsáhlé obnově ekosystémů, a to včetně obnovy nejméně 20 procent suchozemských a mořských oblastí do roku 2030 a všech ekosystémů, které to potřebují, do roku 2050.
