Republikáni ve Sněmovně reprezentantů jen těsně zabránili přijetí rezoluce, zakazující americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podnikat další vojenské akce proti Venezuele bez souhlasu Kongresu. Uvedly to dnes v noci tiskové agentury. Stalo se tak několik dní poté, co podobný zákaz neprošel v Senátu.
Sněmovna hlasovala poměrem hlasů 215 ku 215. Tato remíza znamenala, že neprošla rezoluce nařizující prezidentovi stáhnout ozbrojené síly USA z Venezuely, pokud to nebude výslovně povoleno vyhlášením války, nebo zvláštním zákonným povolením použít vojenskou sílu, napsala agentura Reuters.
Těsné hlasování podle ní odráží obavy Kongresu, včetně hrstky republikánů, ohledně Trumpovy zahraniční politiky. Sílí podpora argumentu, že Kongres, nikoli prezident, by měl mít pravomoc vysílat americké jednotky do boje, jak je uvedeno v americké ústavě.
Agentura AP označila remízu při hlasování za další signál slabé většiny, kterou má republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, a také rostoucího odporu v Kongresu ovládaném republikány vůči Trumpovým agresím na západní polokouli.
Při hlasování Senátu minulý týden až viceprezident J. D. Vance prolomil patovou situaci. Aby republikánští vůdci rezoluci v Sněmovně reprezentantů zamítli, museli hlasování držet otevřené déle než 20 minut, než se stačil vrátit republikánský zákonodárce Wesley Hunt. Dva republikáni – Don Bacon z Nebrasky a Thomas Massie z Kentucky – hlasovali pro rezoluci spolu se všemi demokraty, napsala AP.
Odpůrci rezoluce podle Reuters argumentovali, že je zbytečná, protože USA v současné době nemají ve Venezuele žádné vojáky. "Ve Venezuele nemáme nikoho, kdo by bojoval," řekl republikánský zákonodárce Brian Mast z Floridy v debatě před hlasováním.
Trumpovi republikáni také obvinili demokraty z toho, že návrh předložili pouze jako útok na Trumpa. "Jde o zášť. Odsoudíte ho bez ohledu na to, co udělá," řekl Mast, který je předsedu zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů.
Zastánci rezoluce nesouhlasili a argumentovali, že chtějí zabránit Trumpovi v tom, aby po desetiletích bojů v Afghánistánu a Iráku zatáhl USA do další vleklé války.
"Americký lid chce, abychom Američanům snížili životní náklady, a ne abychom umožnili válku," řekl demokratický zákonodárce Gregory Meeks z New Yorku.
Americké síly 3. ledna vtrhly do Caracasu a zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Velká flotila amerických lodí blokuje Venezuelu a USA měsíce v jižním Karibiku a v Tichém oceánu ničí lodě podezřelé z přepravy narkotik. Trump nedávno prohlásil, že USA budou Venezuelu spravovat ještě roky, Íráncům protestujícím proti teokratickému režimu vzkázal, že "pomoc je na cestě", a pohrozil vojenským dobytím Grónska, tedy území amerického spojence v NATO Dánska. Někteří demokraté také odsoudili Trumpa za to, že ponechal u moci v Caracasu lidi z Madurovy vlády a nepředložil žádný plán pro Venezuelu.
"Pokud prezident zvažuje další vojenskou akci, pak má morální a ústavní povinnost přijít sem a získat náš souhlas," řekl zákonodárce Jim McGovern ze státu Massachusetts, kterým patřil k autorům návrhu usnesení Sněmovny reprezentantů.
Trumpova administrativa tvrdí, že Madurovo zajetí bylo jen velmi omezenou justiční operací, jejímž cílem bylo postavit ho před soud v USA, aby čelil obvinění z drogové kriminality, nikoli vojenskou operací, dodal Reuters.
