Válka na Blízkém východě žene ceny energií prudce vzhůru. Podle Světové banky letos zdraží o 24 procent a budou nejvyšší od ruské invaze na Ukrajinu. Narušení dodávek ropy přes Hormuzský průliv vyvolalo dosud největší šok na trhu. Hlavní ekonom banky varuje, že krize dopadne v kumulativních vlnách – přes energie, potraviny až po vyšší inflaci a dražší úvěry.
Ceny energií by v letošním roce měly vzrůst o 24 procent a budou nejvyšší od roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Uvedla to ve svém odhadu vývoje cen komodit Světová banka (SB). Její odhad však počítá s tím, že nejzávažnější narušení dodávek způsobené válkou na Blízkém východě skončí v květnu.
Hormuzský průliv jako klíčové riziko
Růst by mohl být ještě vyšší, pokud by se nepřátelské akce na Blízkém východě vyostřily a narušení dodávek by trvalo déle. Základní scénář SB předpokládá, že objem přepravy Hormuzským průlivem, kterým před válkou procházelo 35 procent celosvětového obchodu s ropou po moři, se do října postupně vrátí zhruba na úroveň před konfliktem. Ale rizika se podle ní "výrazně přiklánějí" k vyšším cenám.
Základní scénář banky také předpokládá, že ceny komodit se v roce 2026 zvýší o 16 procent. Kromě vysokého růstu cen energií k tomu přispěje také růst cen hnojiv a rekordně vysoké ceny několika důležitých kovů. Komodity jsou základní suroviny obchodované na světových trzích, jako jsou ropa, zemní plyn, kovy nebo zemědělské plodiny.
Ropa Brent nad 110 dolary, v horším scénáři až 115
Útoky na energetickou infrastrukturu a narušení lodní dopravy v Hormuzském průlivu vyvolaly doposud největší šok v dodávkách ropy, upozornila SB. Cena ropy Brent zůstala v polovině dubna o více než 50 procent vyšší než na začátku roku a letos by měla dosáhnout průměrné hodnoty 86 USD za barel, když v roce 2025 činila 69 USD za barel. Pokud by ale důležitá ropná a plynárenská zařízení utrpěla další válečné škody a objemy vývozu by se zotavovaly pomalu, může průměrná cena činit až 115 USD a barel, dodala SB. Dnes se cena ropy Brent pohybuje kolem 111 USD za barel.
"Válka zasahuje globální ekonomiku v kumulativních vlnách: nejprve prostřednictvím vyšších cen energií, poté vyšších cen potravin a nakonec vyšší inflace, která zvýší úrokové sazby a ještě více prodraží úvěry," uvedl hlavní ekonom SB Indermit Gill. Tento šok podle něj nejvíce zasáhne nejchudší a dále zhorší problémy vysoce zadlužených rozvojových zemí.
Hnojiva zdraží o třetinu, hrozí potravinová krize
Ceny hnojiv mají letos vzrůst o 31 procent, a to zejména kvůli prudkému růstu ceny močoviny o 60 procent. Močovina je nejpoužívanější pevné dusíkaté hnojivo. Vyrábí se z amoniaku a oxidu uhličitého, které se obvykle získávají ze zemního plynu.
Růst cen hnojiv vyvolá tlak na zásobování potravinami a může snížit příjmy zemědělců a ohrozit budoucí výnosy plodin. Světový potravinový program odhaduje, že pokud válka bude pokračovat delší dobu, mohlo by akutní nejistotě v zásobování potravinami letos čelit více než 45 milionů lidí.
Rozvojové země zaplatí nejvyšší cenu
SB dodala, že inflace v rozvojových ekonomikách by letos podle základního scénáře měla činit v průměru 5,1 procenta. To je zrychlení z loňských 4,7 procenta a je to o jeden procentní bod více, než SB čekala před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě. Pokud bude konflikt trvat déle, může inflace v rozvojových zemích zrychlit až na 5,8 procenta.
Banka zároveň uvedla, že výrazně utrpí i hospodářský růst. Rozvojové ekonomiky by podle nového odhadu měly letos vzrůst jen o 3,6 procenta, zatímco před válkou se počítalo se čtyřprocentním tempem růstu.
