Tuzemští majitelé aut, jež byla zasažena aférou s emisemi dieselových motorů, se hromadně přidávají k žalobám na koncern Volkswagen. Ten kromě odškodného musí platit miliardové pokuty.
Nápad nainstalovat do vozů s naftovými motory software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí, se největší německé automobilce krutě nevyplácí. Žádosti majitelů "dieselů" o odškodné se množí po celém světě, včetně Česka. Právní kanceláře u nás registrují už více než 3300 žalob na Volkswagen.
"V současné době vedeme tři řízení, v nichž uplatňujeme nároky přibližně 1500 spotřebitelů. Žalobu budeme v horizontu několika měsíců rozšiřovat o dalších několik set klientů, celkové číslo se bude blížit dvěma tisícům," řekl deníku Právo Ondřej Staněk ze společnosti Safe Diesel. Za každého klienta právníci nárokují částku odpovídající deseti tisícům dolarů, tedy asi 220 tisícům korun. KLB Legal, druhá z advokátních kanceláří vymáhajících odškodnění pro české majitele vozů, má připravených už 1800 žalob. Pro každého svého klienta žádá nejméně 125 tisíc korun.
Jen v Česku by se finanční kompenzace mohla týkat majitelů 164 tisíc "cinklých" aut (jde zhruba o 106 tisíc škodovek a 58 tisíc vozů značky VW, Audi nebo Seat). Pokud by odškodnění chtěli všichni poškození, požadovaná částka by přesáhla 30 miliard korun. Napříč zeměkoulí se aféra Dieselgate týká celkem jedenácti milionů vozů s naftovými motory.
Pokutová smršť
Vedle žalob míří na Volkswagen i astronomické pokuty. Naposledy německá prokuratura vyměřila automobilovému koncernu kvůli emisnímu podvodu sankci ve výši jedné miliardy eur (bezmála 26 miliard korun). Podle agentury Reuters jde o jeden z největších trestů, jaké kdy tamní úřady nějakému podniku vyměřily.
Ty české zatím žádné podobné kroky nepřipravují. Jsme totiž jednou ze čtyř členských zemí Evropské unie, kde chybí právní úprava pro pokutování výrobců v případě takových porušení pravidel jako u Volkswagen. Česká republika ani unijní státy však nemohou přimět - na rozdíl od amerických úřadů - automobilku ke kompenzacím zákazníků. Naproti tomu zákazníci ve Spojených státech se mohou radovat. Většina majitelů dotčených aut obdrží odškodné 5100 až 10 000 dolarů (zhruba 130 000 až 255 000 korun). Volkswagen se kromě toho už před dvěma lety dohodl na odškodnění svých 650 amerických prodejců. Média jeho výši odhadla na více než 1,2 miliardy dolarů (26 miliard korun). Loni v lednu pak americká vláda uzavřela s automobilkou dohodu o urovnání skandálu - firma přiznala vinu a zaplatí 4,3 miliardy dolarů (94 miliard korun).
Zavedení kolektivních žalob v rámci Evropské unie po vzoru Spojených států by měla ošetřit "Nová politika pro spotřebitele" z dílny Evropské komise. "V Americe dostali lidé odškodnění rovnou po poměrně jednoduchém řízení, a tady se to potáhne celá léta. A v některých zemích jsou spotřebitelé, kteří jsou kandidáty na to, že nedostanou vůbec nic," uvedla eurokomisařka Věra Jourová.
Když padají hlavy
V souvislosti s aférou Dieselgate německé úřady zadržely Ruperta Stadlera, šéfa společnosti Audi spadající pod koncern Volkswagen. Prokuratura totiž měla obavy z odstraňování důkazů a maření vyšetřování. Podle agentury Reuters je Stadler nejvyšším vedoucím představitelem koncernu, který byl kvůli tomuto skandálu zatčen. Nejpozději ve středu by měl být předveden k výslechu. Předtím se bude moci poradit se svými právníky. Stadler je předsedou představenstva Audi od roku 2007, na vrcholových pozicích v managementu koncernu VW působí od roku 1997. Dosud byl jediným z vedení, kdo přežil prvotní úder aféry. Ze zločinného spolčení, které mělo za cíl utajit před úřady podvody s měřením emisí, byl například obviněn bývalý šéf koncernu Martin Winterkorn. Stadlerův post má podle zdrojů agentury DPA dočasně převzít současný ředitel prodeje Bram Schot.
