Události týdne
Něco za něco, nechápající manažerka a vize o mýtu

Automobilky uzavírají bilanci loňského roku a všeobecně se dá říci, že se nad výsledky radují. Snad jedině u Fordu naskočily vrcholným manažérům na čele vrásky, neboť se značka ve čtvrtém čtvrtletí poprvé po sedmi letech propadla do ztráty.

Ford totiž zaúčtoval mimořádné výdaje 200 milionů dolarů spojené se zrušením závodu na malé automobily v Mexiku a uvedl, že tento počin souvisí s nízkou poptávkou po malých vozech, nikoli přímo s kritikou nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dal najevo, že si přeje, aby automobilky vyráběly v USA.

Nový šéf Bílého domu se ostatně záhy po nástupu do funkce sešel se zástupci velkých amerických automobilek a slíbil, že omezí regulaci a sníží daně, aby výrobní aktivity v USA více zatraktivnil. Na setkání s vedoucími představiteli General Motors (GM), Ford Motor a Fiat Chrysler Automobiles (FAC) řekl, že chce v USA vidět výstavbu nových automobilových továren. Vždycky je něco za něco, a tak automobilky zase požadují, aby Trump přehodnotil ambiciózní cíle pro snižování spotřeby pohonných hmot stanovené za předchozího prezidenta Baracka Obamy. 

S americkou vládou už má jasnou dohodu i koncern Volkswagen. Podle ní oficiálně přizná provinění ve skandálu kolem falšování testů emisí 24. února. Souhlasil, že se přizná ke spiknutí s cílem podvést Spojené státy, k bránění spravedlnosti a k poskytování falešných informací. Automobilka musí podle dohody rovněž zaplatit 4,3 miliardy dolarů (zhruba 109 miliard Kč) a provést rozsáhlé reformy.

Přiznání ovšem neznamená spokojenost s urovnáním sporu, jak vyplývá z informace, že vedení koncernu po roce ve funkci propouští manažerku pro řešení skandálů Christine Hohmannovou-Dennhardtovou (65). Za jejím odchodem stojí podle vyjádření automobilky neshody v chápání povinností vyplývajících z její funkce. Záhadou však zůstává, co nepochopila...

Navíc prokurátoři v Německu rozšířili vyšetřování emisního skandálu VW i na někdejšího generálního ředitele koncernu Martina Winterkorna, kterého podezřívají, že o manipulacích s emisemi věděl dříve, než doposud tvrdil. Inu, pravda přece jen někdy vyhraje.

Ovšem to není zdaleka jediným problémem, který musí Wolfsburg řešit. Značka Volkswagen totiž plánuje další odstávku výroby v jedné ze svých největších továren v Německu, důvodem je klesající poptávka po modelech Passat. Firma uvedla, že v továrně v severoněmeckém Emdenu přeruší provoz od 25. ledna do 3. února a následně ještě v polovině února. "Máme problémy v Anglii, Turecku a Rusku," řekl mluvčí podniku. "Poptávka po passatech klesá, nemůžeme vyloučit další odstávku výroby," dodal. Naštěstí VW Golf si stále udržuje pozici nejprodávanějšího evropského vozu, a tak dokáže zacelit prodejní díru po svém větším sourozenci.

V Česku podle plynařů jezdí přes 15 tisíc vozidel na stlačený zemní plyn (CNG), o 3500 více než před rokem. Je to pořád kapka v moři, vždyť celkově je v české kotlině registrováno na sedm milionů vozů! Nicméně přece jenom se ekologicky blýská na lepší časy, například Renault ČR uvažuje o prodeji elektromobilů. Podmiňuje ho ovšem dotačními programy, které český stát na konci minulého roku spustil. Ministerstvo životního prostředí rozdělí 100 milionů korun na dotacích pro obce a kraje, přičemž nejvyšší podpora je právě pro pořízení elektromobilu. Loni se v Česku prodalo 200 vozidel na čistě elektrický pohon, nejvíce od značek BMW a Nissan. Čistotě ovzduší sice tahle troška příliš nepomůže, ale buďme rádi, že se vláda alespoň trochu rozhoupala...

Českých řidičů se dotkne i zavedení mýtného pro osobní automobily na německých dálnicích. Německo zavedení dálničních poplatků pro osobní auta plánuje už několik let, donedávna však jeho záměry narážely na odpor Evropské komise. Na konci loňského roku se ale obě strany dohodly na kompromisu, který počítá s tím, že Berlín může německým řidičům náklady na mýtné kompenzovat v závislosti na tom, jak ekologickým vozem jezdí.

Tím však iniciativa německého ministra dopravy Alexandera Dobrindta nekončí. V hlavě má totiž plán na celoevropský systém silničního mýtného. Cílem spolkové vlády je podle ministra "společný, vzájemně propojený systém mýtného bez národních bariér". Myšlenka hezká, realizace ovšem složitá a nákladná kvůli tomu, že funguje několikeré vybírání poplatků. Někde jsou mýtné brány, jinde dálniční známky a v dalších zemích elektronická evidence. A tak zatím zůstaňme v klidu a nechme Dobrindta u jeho vize...