Německé automobilky Volkswagen, BMW, Daimler, Audi a Porsche se podle magazínu Der Spiegel v minulosti domluvily na tom, že své benzinové vozy nevybaví filtry proti jemnému polétavému prachu. Jejich instalací by přitom výrazně přispěly k ochraně ovzduší i zdraví lidí. Tímto i dalšími podobnými případy se už zabývají evropské i německé úřady.
Místo toho, aby se pětice výrobců aut snažila co nejlepšími filtry získat výhodu nad konkurencí, dohodli se manažeři společností na tom, že jejich instalaci budou znemožňovat. Na zasedání 18. května 2009 ve Wolfsburgu tak například dospěli k tomuto usnesení: "Nasazení částicových filtrů u spalovacích motorů je třeba bezpodmínečně zabránit".
Jestli se takovou dohodou automobilky provinily proti hospodářské soutěži, musí prošetřit příslušené úřady. Už nyní je ale podle Der Spiegelu jasné, že šlo o "spiknutí proti ochraně životního prostředí a zdraví". Jen v Německu kvůli vysoké koncentraci jemného polétavého prachu ve vzduchu zemře každý rok předčasně kolem 40 tisíc lidí.
"Případ jasně ukazuje: Dieselová aféra nebyla žádným nedopatřením. Společně organizovaný boj proti nařízením na ochranu životního prostředí patřil zjevně k podnikatelské kultuře," konstatuje Der Spiegel, podle něhož přitom veřejně šéfové firem mluvili o tom, jak jim na ekologii záleží.
První částicové filtry do jednoho ze svých benzinových modelů v Evropě začal montovat Daimler až v roce 2016.
Pětice automobilek je v hledáčku úřadů také kvůli tomu, že čelí podezření, že se v minulosti domlouvala na stejných podmínkách pro nákup oceli. Podobně slaďovala i techniku, kterou využívá pro čištění dieselových aut.
