Jejich prskající motory, kosti natřásající pérování a zastaralý design kdysi kralovaly silnicím za železnou oponou. Nyní se trabant a jeho komunističtí "bratranci" stávají vzácnými sběratelskými vozy.
Sovětské lady, české škodovky s klasickou koncepcí náhonu, rumunské dacie, polské fiaty či nejznámější z nich, východoněmecké trabanty se nyní objevují jen ojediněle. „Výroba skončila téměř okamžitě po pádu berlínské zdi," řekl prezident maďarského klubu trabantistů Gábor Muczán agentuře Reuters. „To znamená, že nejnovějším z těchto vozů je dvacet let, úctyhodný věk dokonce i pro kvalitní západní modely."
"Nezůstali žádní skuteční, obyčejní uživatelé. Sběratelé spolykali těch několik použitelných vozů za úžasné sumy. Zaslechl jsem o trabantu, který byl ve stavu jako nový prodán za 1,5 milionu forintů (asi 145 tisíc korun)." Poslední nové trabanty byly v roce 1991 prodány za 100 tisíc forintů (asi 9600 korun). Podle něj vlastní členové klubu také několik vozidel z komunistické éry, jejichž roční údržba může přijít dráž než samotná koupě.
JAK DOPADLY AUTOMOBILOVÉ ZNAČKY VÝCHODNÍHO BLOKU?
Automobilové značky bývalého SSSR
Automobilové značky bývalé Polské lidové republiky
Automobilové značky bývalé Rumunské lidové republiky
Automobilové značky bývalého NDR
Automobilové značky bývalé Jugoslávie
Nostalgie přivedla řadu automobilových profesionálů a nadšenců k modelům minulých dob, ačkoli většina z nich vyvine výkon jen o málo vyšší než 70 koní, jsou často poruchové a nabízejí málo luxusu. „Tahle auta nebyla špatná," uvedl Jenö Boros, editor jedné z knih o východoevropských vozech. "Byla přizpůsobena místním poměrům." S několika výjimkami šlo o vozy licenčních verzí západních značek jako fiaty, fordy či renaulty. Obzvláště fiat byl populární.
„Nejlepší, nejhorší a nejvíce prodávané automobily byly všechno fiaty," řekl Boros. „Zastava, vyráběná v Jugoslávii, byla modifikovaným Fiatem 128, pravděpodobně všestranně nejlepším modelem." „Polský Fiat 125 byl tak špatný, až se to stalo legendárním. Pokusil jste se vyměnit pneumatiku, nasadil hever a konstrukce se zhroutila," konstatoval Boros.
V roce 1970 Sověti licencovali Fiat 124 s motorem vpředu a zadním náhonem ke stavbě lady, zřejmě nejrozšířenějšího vozu ve východním bloku. Sověti ji vyráběli po desetiletí. „Lada byla dostatečně robustní pro ruské silnice a počasí," řekl Boros. „S několika vylepšeními byla připravena pro step."
Dobrá i špatná auta šla na dračku, protože jich bylo velmi málo. V plánovaném hospodářství Východu měla každá země uloženo vyrobit předem stanovený počet zboží, což znamenalo pro trh daleko méně aut, než bylo řidičů. „Maďarský trh by mohl pojmout jakýkoli počet aut," tvrdí Ágoston Körmendy, který byl do roku 1989 šéfinženýrem státní dovozní agentury. „Ale kvůli měnovým omezením jsme odhadem nemohli dovézt více než 100 tisíc vozů ročně."
Maďarsko vozy nevyrábělo, protože mu byla v rámci bloku přidělena produkce autobusů a nákladních vozů. Výměnou za každý vyvezený velký vůz mohlo požadovat určitý počet osobních aut. Jeden maďarský ikarus tak měl cenu asi 23 lad, jak uvádí Körmendy. Trh vytvořil zvláštní hospodářství. Budoucí kupci se museli zapisovat do pořadníků na auta několik let dopředu.
„Kdysi jsem se zapsal na ladu," vzpomněl Körmendy. „Bez protekce. Řekli mi, že bych ji mohl dostat za pět let. Dostal jsem ji o osm let později za téměř dvojnásobnou cenu." Nedostatek stál u vzniku nejproslulejšího vozu komunismu, trabantu. První byl vyroben v roce 1957, laciný design a základní výrobní postup pomohl obnovit automobilový průmysl v poválečném východním Německu. Dvoutaktní dvouválcový motor vycházel z návrhu ze třicátých let. Byl tak jednoduchý, že ho jakákoli hospodyně mohla opravit na kuchyňském stole," dodává Körmendy.
SERIÁL SOCIALISMUS KONTRA KAPITALISMUS ZDE
Jednomu ze současných největších fanoušků trabantu bylo v době pádu komunismu sotva dvanáct let. Nyní dvaatřicetiletý Péter Lörincz se zamiloval do matčina nového trabantu v roce 1988 a rozhodl se je sbírat. Zahrada jeho domu na předměstí Budapešti je plná vyřazených částí a v garáži parkuje sedm trabantů: čtyři limuzíny, dvě kombi a jeden kabriolet, jak napsala agentura Reuters.
ČTĚTE TAKÉ: Trabant se vrací a pohání ho elektřina
Foto: Robert Zlatohlávek, Jan Schejbal, archiv
