Vidět a být viděn
18.04.2006 00:00
Jízda v noci je pro většinu řidičů méně příjemná než ve dne. Až polovina smrtelných havárií se stává po soumraku, přestože provoz bývá mnohem menší než ve dne. Zlepší situaci rozšíření hi-tech systémů pro noční vidění?
Neosvětlená odstavená auta, „neviditelní“ chodci nebo cyklisté, řidiči se špatně seřízenými světly či lesní zvěř přebíhající silnici, to všechno přispívá k nárůstu nehod po setmění. Přestože je hustota silničního provozu v noci výrazně menší, stane se například v Německu až polovina smrtelných nehod po soumraku.
Infračervená jízda
Řidiči v noci hůře vidí, mohou být oslněni protijedoucími auty, někteří mají problém se zaostřením, odhadem rychlosti a vzdálenosti. Novinkou, jež by měla snížit počet dopravních nehod, je noční vidění, které se v Evropě začíná instalovat do osobních automobilů. Zatím pouze do těch luxusnějších. Základním principem nočního vidění je infračervené světlo (anglicky infra-red), pro člověka neviditelná a neškodná spodní část spektra elektromagnetického záření. V 19. století jej objevil astronom William Herschel. Jednoduché infračervené senzory byly používány během druhé světové války, později našla zdokonalená technologie uplatnění pro policisty, záchranáře, v průmyslu, letectví a samozřejmě v armádě.
V Česku nabízí systémy nočního vidění do osobních automobilů Mercedes do limuzíny třídy S a BMW pro vozy řady 7 a nejnověji také 5 a 6. V Japonsku prodává obdobný systém Honda, ve Spojených státech Cadillac.
Být včas varován
Noční vidění mercedesu využívá kameru citlivou na infračervené světlo, BMW má svůj systém založen na snímání termálního obrazu před vozem. BMW udává dosah zhruba tři sta metrů, u mercedesu je vzdálenost, na kterou kamera „dohlédne“, asi poloviční. Obraz se v obou případech přenáší na displej na palubní desce.
V mercedesu se displej nočního vidění rozsvítí před řidičem v místě rychloměru a otáčkoměru, u BMW je umístěn na středové konzole. Řidič tam vidí objekty, které vyzařují teplo, ostatní detaily kamera nezobrazuje. Obě automobilky prezentují svůj systém jako pomocníka při špatné viditelnosti, na který se řidič pochopitelně nedívá po celou dobu jízdy.
Systémy nočního vidění jsou navrženy tak, aby byly odolné vůči oslnění světlomety protijedoucích řidičů, dopravními světly, osvětlením vozovky a silně reflexními povrchy (dopravní značky apod.).
Zatím jsou systémy pro vidění v noci v plenkách. Ale za několik let, až se masově rozšíří a budou důležité informace promítat třeba přímo do zorného pole řidiče, půjde o užitečnou pomůcku. Očekávat, že zabrání všem nočním dopravním nehodám, by ovšem bylo naivní.
* * *
KOLIK STOJÍ NOČNÍ VIDĚNÍ? | |
Night View, Mercedes třídy S | 62 225 Kč |
Night Vision, BMW řady 5, 6 a 7 | 55 672 Kč* (1950 eur) |
* cena v Německu, přepočteno z eur |
Auta vidí stále lépe
V současné době jsou nejrozšířenější halogenové světlomety, jejichž výbojky jsou naplněny jódem nebo brómem. Lepší osvětlení poskytují výbojky xenonové. Světlo se v nich vytváří výbojem dvou elektrod umístěných v baňce s plynem xenonem. Nabízejí se i takzvané bi-xenonové světlomety, které mají xenonovou výbojku pro tlumené i dálkové světlo. Xenony jsou sice dražší, zato účinnější než halogenové světlomety.
U některých vozů, a nechybí mezi nimi ani nový roomster, je možné pořídit světlomety s natáčením až o 15 stupňů v závislosti na natočení volantu. Natáčecí světlomety pomohou při jízdě v klikatých partiích nebo v rychlých zatáčkách na dálnici. Nejnovější technologií, kterou zavádí například Audi, jsou LED diody, jejichž hlavními výhodami jsou vysoký výkon a dlouhá životnost. V budoucnu se počítá s tím, že vzniknou takzvaná inteligentní světla, která sama určí intenzitu svícení. Největší svítivost bude v mlze, naopak nejmenší za slunečného letního poledne. Již dnes jsou některé vozy vybaveny systémy automatického přepínání dálkových světel.
Autor: Martin Žemlička
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.