Řadoví občané, města i veřejné instituce jako Česká televize či Česká tisková kancelář si mohou od 10. května objednávat u ministerstva financí spořicí státní dluhopisy. On-line deník TÝDEN.CZ spočítal, jestli je tento produkt pro spoření výhodný a zde lze volné prostředky zhodnotit lépe.
Na úvod je potřeba připomenout všechny čtyři druhy dluhopisů, které si lze na 397 pobočkách ČSOB, Komerční banky, České spořitelny a J&T Banky objednat a na přelomu května a června přímo koupit. Jde o následující dluhopisy: 1,5letý diskontovaný, pětiletý kuponový, pětiletý reinvestiční a sedmiletý protiinflační. Cena jednoho dluhopisu je jedna koruna a nejmenší mnořství, které si lze zakoupit, je tisíc kusů. Jelikož se daní každý dluhopis zvlášť, je efektivní daň nulová a z výnosů z dluhopisů se tak neplatí žádná daň.
Pro názornou ukázku výnosnosti jednotlivých dluhopisů použijme příklad investora, který chce zhodnotit 50 tisíc korun.
Investice do státních dluhopisů se vyplatí těm, kteří mají k dispozici finanční zdroje, o nichž vědí, že je nebudou určitou dobu potřebovat, a zároveň to jsou konzervativní investoři, kteří nechtějí riskovat. Státní dluhopisy totiž obecně platí za jedny z nejbezpečnějších pohledávek.
Podle ministerských propočtů je průměrné roční úročení o 1,5letého diskontovaného dluhopisu 2,05 procenta, u pětiletého kuponového 3,22 procenta a 3,41 procenta u pětiletého reinvestičního. Při inflaci okolo tří procent zhodnocení u jednoletých dluhopisů tuto inflaci ani nepokryje, u zbylých dluhopisů již ano, byť jen mírně.
Nicméně výnosy z dluhopisů jsou významně vyšší, než je zhodnocení u běžných účtů, které se obvykle pohybuje od 0,01 do 0,3 procenta. Při vkladu 50 tisíc korun činí roční zhodnocení takto uložených peněz 5 až 150 korun. V případě pořízení jednoletých dluhopisů je tak výnos desetkrát vyšší. Nicméně v případě běžných účtů ještě nepočítáme poplatky za vedení účtu a další operace, za které si banka strhává peníze. V celkovém součtu tak klient u banky zaplatí na poplatcích více, než činí úrokový výnos.
Dále tu pak je celá škáda termínovaných či spořicích účtů, u nichž úroková sazba kolísá od 1 do 2,5 procenta. Avšak i zde se platí různé poplatky, které pak klientovi ukusují z výnosů, u termínovaných účtů jsou peníze vázány na určitou dobu a klient s nimi nemůže disponovat.
To je i drobná nevýhoda víceletých státních dluhopisů. I když u nich ministerstvo umožňuje jejich odprodej, nicméně pouze v určité výši a po určité době.
Ze srovnání v tabulce vyplývá, že nejvýhodnějšími dluhopisy jsou pětileté reinvestiční, ze kterých má klient nejvyšší výnos. Teoreticky ho může předčít i sedmiletý antiinflační dluhopis. U něj však zhodnocení stanovuje minsiterstvo financí na základě vývoje míry inflace. Je-li inflace vyšší, je vyšší i zhodnocení. Tento dluhopis tak v podstatě není spořicí, ale naopak "uchovávací": svému majiteli po sedmi letech totiž uchová peníze alespoň v reálné hodnotě, ve které ji investoval do dluhopisů.
|
druh dluhopisu |
1,5letý diskontovaný |
5letý diskontovaný |
5letý reinvestiční |
7letý protiinflační |
|
vklad |
48 500* |
50 000 |
50 000 |
50 000**** |
|
celkový výnos |
1500 |
8250** |
8770*** |
Propočet. Kalkulačka MF ČR
* nominální cena 1000 kusů dluhopisů je 970 Kč
** výnosy: 1. rok 500 Kč; 2. rok 1000 Kč; 3. rok 1500 Kč; 4. rok 2250 Kč; 5. rok 3000 Kč. Výnos se vyplácí každočně, po uplynutí období se vrací i celá jistina
*** za každoroční výnos se připisují nové dluhopisy. Výnosy (a tedy nově připsané dluhopisy): 1. rok 500 Kč; 2. rok 1010 Kč; 3. rok 1546 Kč; 4. rok 2388 Kč; 5. rok 3326 Kč. Kumulované výnosy se vyplatí společně s jistinou
**** Úročení ještě není stanoveno, budy vždy vyhlášeno ministerstvem financí na základě aktuální míry inflace.
