Po čtyřech letech masivního pumpování peněz do americké ekonomiky guvernér americké centrální banky Fed Ben Bernanke oznámil, že v polovině příštího roku zřejmě skončí lifrování peněz do hospodářství. A zároveň uvedl, že na konci roku dojde ke snížení objemu peněz, který se do ekonomiky dostává přes nákupy dluhopisů.
Bernanke navíc neopomněl zdůraznit, že další příliv peněz či jeho omezení bude záviset na tom, jak si povede americká ekonomika, zejména vývoj nezaměstnanosti a inflace. Tímto krokem, který ovšem avizoval dlouho dopředu, vyvolal na světových burzách doslova paniku. Newyorská burza se včera propadla o 1,4 procenta a v pádu pokračuje i dnes. Ještě hůře na tom byly trhy v ostatních částech světa. Asijské akcie klesly v průměru o 4,2 procenta, což představuje největší ztrátu od března 2011. Pražská burza pak dnes přišla o téměř tři procenta.
Přestože Fed jen oznámil budoucí plán, k němuž by dříve nebo později muselo dojít, vylekal finančníky na celém světě. Důvod je jasný: velcí hráči na burzách si za čtyři roky, co Fed vráží peníze do ekonomiky, zvykly na levné peníze. A stali se na nich stejně závislí jako narkomani na drogách.
Ostatně problémy na finančních trzích nikdy nepřichází v dobách, kdy si banky, hedgeové fondy a další velcí hráči půjčují od centrální banky prakticky za nulu, ale v době, kdy centrální bankéři začnou peníze zdražovat. Finanční krize v roce 2008 rovněž přišla až po zvýšení úroků, které v polovině předešlé dekády klesly na historická minima. Až zdražení peněz ukázalo na problémy na americkém realitním trhu. Stejně tak až stažení likvidity z trhu ukáže, jaké bubliny dokázaly finančníci opět nasekat.
Velké propady zároveň mohou ukazovat na to, jak jsou finanční instituce "zapákované" (neboli jak velké půjčky si vzaly na své investice) při svých sázkách na akcie, problémové dluhopisy (takzvané junk bonds) či měny rozvíjejících se zemí. V době levných peněz na ně masivně sázely i za půjčené peníze, když hrozí přiškrcení kohoutků, začíná docházet k masivnímu odlivu investorů z rizikových investic.
Splasknutí bublin na trzích ale ekonomikám jen prospěje. Dlouhodobou prosperitu totiž nelze založit na tištění peněz, na což se po finanční krizi v roce 2008 velice rychle zapomnělo. Stejně jako na to, že by se do inflace měly zahrnovat rovněž ceny realit a akcií, jak zaznívaly hlasy po finančním masakru před pěti lety. Současné měření inflace totiž nezahrnuje finanční trhy.
Právě ceny amerických realit a akcií ale rostly jako z vody, což opět vyvolávalo hrozbu z vytvoření nových bublin, jejichž dřívější či pozdější splasknutí by opět ohrozilo americkou ekonomiku. Toho si je jistě vědom i Bernanke.
