Téměř třetina vládních dluhopisů eurozóny již nesplňuje podmínky programu nákupů těchto a dalších cenných papírů Evropskou centrální bankou (ECB). Jejich výnos je totiž nižší než depozitní sazba ECB.
Výnos nižší než minus 0,4 procenta, což je současná depozitní sazba ECB a nejnižší hranice pro zařazení do programu, mají v současnosti dluhopisy za něco přes 2,3 bilionu eur, tedy zhruba 31,5 procenta všech těchto dluhopisů.
Ještě v polovině června činil tento podíl zhruba 22 procent. V Británii se tehdy schylovalo k referendu, ve kterém nečekaně zvítězil požadavek opustit Evropskou unii. Britskou libru to srazilo nejníže za 31 let, zatímco zájem investorů o vládní dluhopisy, považované za bezpečnější útočiště, kvůli nejistotě spojené s důsledky takzvaného brexitu vzrostl. A pokud ceny dluhopisů rostou, jejich výnosy klesají.
Například výnos u desetiletých dluhopisů německé vlády se tento týden ve středu propadl na nové rekordní minimum pod minus 0,2 procenta. Do záporného pásma se poprvé v historii spolkové republiky dostal už 14. června, tedy devět dní před britským referendem. Na rekordní minima sestoupily ve středu také výnosy dluhopisů některých dalších evropských zemí, například Francie, Belgie, Nizozemska a Finska.
Evropská centrální banka (ECB) loni zahájila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky zahrnující rozsáhlé nákupy vládních dluhopisů. Snaží se tak podpořit ekonomiku a odvrátit deflaci v eurozóně. Letos banka zvýšila objem měsíčních nákupů dluhopisů na 80 miliard eur (2,2 bilionu Kč) z původních 60 miliard eur.
