ROLAND VAUBEL, profesor ekonomie na univerzitě v Mannheimu, říká: "Kancléřka Merkelová o ekonomii nic neví a vzdělání ve společenských vědách má velmi slabé. Proto se uchyluje k tomu, že sleduje průzkumy veřejného mínění. A řídí se podle nich."
Myslíte - jako někteří němečtí ekonomové -, že Řecko kvůli dluhům mělo opustit eurozónu?
Nápad, že by opustilo eurozónu, je velmi dobrý. Bylo by to vhodné pro Řecko samotné a bylo by to kýžené i pro Pakt růstu a stability (smlouva států eurozóny týkající se fiskálních otázek, pozn. red.). Naplnění se však ta idea nedočká. Z právního hlediska tato možnost totiž prostě neexistuje: jakmile daná země do eurozóny jednou vstoupí, nemůže ji již opustit. Za takových podmínek je pak podle mého druhým nejlepším řešením státní bankrot jako v případě Argentiny.
ČTĚTE TAKÉ: Evropská unie se shodla: Půjčíme Řecku 110 miliard eur
Řecko nyní získá obří sanace. Mnozí se však obávají podobných problémů v zemích, jako je Itálie, Portugalsko či Španělsko...
Řecko se skutečně stává velmi nebezpečným precedentem. Chovalo se špatně, přesto mu bylo pomoženo. Za dluhovou krizi jsou přitom Řekové odpovědní sami. Za její aktuální vyhrocení pak mohou volby, které se tam letos konají - podobně jako ve Velké Británii. Není náhodné, že v obou zemích v poslední došlo k enormnímu nárůstu zadlužení; vlády ve snaze vyhrát volby fiskálně stimulovaly - navzdory finanční krizi - své ekonomiky. Řecko se tedy programově zadlužilo - a za takové situace by mu nemělo být pomoženo.
Častý argument ale zní, že v Řecku jsou značně zaangažovány i banky z jiných členských zemí EU. Ty by se v případě bankrotu Řecka mohly dostat do potíží.
Pak je ale přece mnohem levnější podpořit ony banky, a nikoli zachraňovat rovnou celé Řecko. Když podpoříme Řecko, podporujeme vlastně všechny držitele řeckých vládních dluhopisů, nejen ty banky. A je pošetilé sanovat všechny držitele dluhopisů.
Přibližte trochu německou debatu nad tímto problémem.
Ta debata se vede v podstatě mezi ministrem financí a zbytkem veřejnosti. Správce státní kasy, Wolfgang Schäuble, je "euromantik" - už je jím celá desetiletí: přeje si evropský federální stát. Je mu 68 let a věří, že na konci své politické kariéry si postaví pomník, pro nějž na něj bude vzpomínáno - konkrétně Evropský měnový fond. Není ekonom, je to právník. Ani kancléřka Angela Merkelová o ekonomii nic neví - vystudovala teoretickou fyziku. Má rétorické schopnosti, ale vzdělání ve společenských vědách velmi slabé. Proto se uchyluje k tomu, že sleduje průzkumy veřejného mínění. Pokud je pro něco většina lidí, je pro to i ona.
Celý rozhovor najdete v časopisu TÝDEN, který je právě v prodeji na stáncích.
Ilustrační foto: Karel Šanda
