Jaké by byly podle serveru cnews.fr hlavní důsledky odchodu Británie z Evropské unie bez dohody o podmínkách tohoto kroku, kterou s Bruselem vyjednala předchůdkyně současného britského premiéra Borise Johnsona Theresa Mayová?
Šok pro britskou ekonomiku
Podle zprávy britské centrální banky z listopadu 2018 by při nejčernějším scénáři klesl do roku 2024 hrubý domácí produkt (HDP) Británie o 7,8 až 10,5 procenta oproti stavu, kdy by Británie v EU zůstala. Vládní analýza z téže doby odhaduje pokles na 9,3 procenta za 15 let.
Hospodářský růst ale není jediný ekonomický ukazatel, který by utrpěl. Nezaměstnanost by podle centrální banky vystoupila na 7,5 procenta proti současným 3,9 procenta a míra inflace na 6,5 procenta oproti současným 2,1 procenta. Libra by se propadla o 25 procent a ceny nemovitostí o 30 procent.
Ušetřena by v případě brexitu bez dohody nezůstala ani ekonomika Evropské unie, protože obchodní vztahy mezi oběma celky by se začaly řídit svázanějšími pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a obchodní výměna mezi oběma stranami by se snížila.
Dopad neřízeného brexitu na ekonomiku členských zemí EU by ale nebyl tak dramatický. Francouzský institut Cepii předpokládá trvalý pokles unijního HDP o 0,8 procenta proti poklesu o 2,8 procenta v Británii. Podle německého institutu IWH by brexit bez dohody ohrozil v celém světě 600 tisíc pracovních míst, z toho 179 tisíc v EU.
Britský deník The Guardian ale cituje experty think-tanku The UK in a Changing Europe, podle kterých se přesný rozsah ekonomických následků nedá předpovědět.
Narušená doprava
Brexit bez dohody by podle pesimistických předpovědí mohl vyvolat dlouhé zácpy na hranici mezi Británií a Francií. Vyžádal by si totiž zavedení hraničních kontrol. Například anglickým Doverem ale projede denně kolem 10.000 kamionů mířících do Spojeného království nebo opačným směrem. Vedení přístavu spočítalo, že i když formality na hranici nezaberou více než dvě minuty na jeden vůz, v Doveru vzniknou 27 kilometrů dlouhé zácpy. Podobná situace patrně nastane na druhé straně Lamanšského průlivu ve Francii v Calais a Dunkerku. Ředitel calaiského přístavu dokonce předpovídá až 50kilometrové fronty.
Brexit bez dohody by nejspíš způsobil komplikace v železniční i letecké dopravě. Britské a evropské letecké společnosti by přišly o automatické právo provozovat spoje mezi EU a Spojeným královstvím. Aby se vyhnula chaosu na letištích, udělila EU britským aerolinkám dočasné povolení provozovat lety do sedmadvacítky. Platí do roku 2020. Británie zamýšlí stejný krok vůči evropským leteckým společnostem.
Podobný problém vzniká pro Eurostar a další železniční dopravce v tunelu pod Lamanšským průlivem. V případě "no deal", tedy brexitu bez dohody, rovněž přijdou o automatické právo jezdit, ale Brusel a Londýn se dohodly na tříměsíčním období, během nějž se režim nezmění.
Růst cen dovážených produktů
Pokud nastane brexit bez dohody, na britské zboží dovážené do EU bude uvaleno clo, stejně jako na unijní výrobky dovážené do Británie. To na svých peněženkách pocítí spotřebitelé, protože ceny těchto produktů vzrostou. Zboží z EU tvoří polovinu importu do Británie. Tamní vláda proto oznámila, že 87 procent dovozu nebude po dobu maximálně 12 měsíců v případě brexitu bez dohody podléhat clu, z toho 82 procent bude tvořit zboží z EU. Snížena, ale ne zrušena, budou kvůli ochraně britských producentů cla na maso a některé mléčné výrobky. Cla budou platit i na paliva a hnojiva, takže jejich ceny vzrostou.
Pokud jde o evropské spotřebitele, Brusel žádný podobný plán neohlásil. To znamená, že v případě brexitu bez dohody bude dražší třeba whisky, skotský losos a auta vyráběná v Británii, jako Mini Clubman, Honda Civic, Opel Astra, Nissan Juke, Nissan Qashqai, Land Rover a Jaguar.
Nedostatek základních produktů
Tim Rycroft, představitel organizace Food and Drink Federation, která sdružuje 7 tisíc potravinářských podniků, stanici BBC řekl, že brexit bez dohody by mohl vést k nedostatku a váznoucím dodávkám některých potravin. Třicet procent potravin zkonzumovaných v Británii podle vlády pocházelo loni z EU. Podle Rycrofta si podniky působící v zemědělsko-potravinářském průmyslu dělají zásoby, což ale nemohou například v případě ovoce a zeleniny, protože se rychle kazí. Vláda ujišťuje, že "no deal" by znamenal jen menší výběr čerstvého zboží, ale nikoli opravdový nedostatek. Spotřebitelé přesto raději nakupují do zásoby.
Kromě potravin hrozí také nedostatek léků. Asi tři čtvrtiny přípravků používaných v britských nemocnicích pochází ze zemí EU. Londýn proto vytváří šestitýdenní zásoby navíc nad obvyklé tříměsíční rezervy.
Britové kvůli obavám z nedostatku proto utratili už čtyři miliardy liber (skoro 113 miliard Kč) za základní zboží typu potraviny a léky, ukázala studie finanční společnosti Premium Credit.
Potíže by mohly nastat i na opačné straně Lamanšského průlivu, varují odborníci. Británie do EU ročně vyveze 45 milionů balení léků. "Brexit bez dohody by mohl přes intenzivní přípravy farmaceutického průmyslu narušit zásobování léky," sdělil agentuře Reuters Andy Powrie-Smith z evropského sdružení farmaceutického průmyslu.
Růst cen za telefonování a bankovních poplatků
Brexit bez dohody by mohl znamenat obnovení roamingových poplatků, zrušených v rámci EU v roce 2017, pro Brity cestující do EU a naopak. Mobilní operátoři budou mít v tomto směru volné ruce, varovala britská vláda. Poplatky by také mohly vzniknout při používání platebních karet britských zákazníků cestujících do EU a Evropanů cestujících do Británie. Podle britské vlády by také mohly déle trvat platby, když si Britové budou kupovat zboží v zemích EU.
Britové cestující do zemí evropské sedmadvacítky by také mohli zůstat odříznuti od některých streamingových služeb typu Netflix nebo Spotify, protože přestane platit pravidlo o přenosnosti.