Náklady práce, tedy výdaje zaměstnavatelů na zaměstnance, v Česku rostou výrazně rychleji než ve zbytku Evropské unie. Předstihují nás už pouze Slováci. Mohou za to ovšem zaměstnavatelé, kteří v průběhu nedávné krize propouštěli méně ohodnocené zaměstnance. Vyplývá to z analýzy zveřejněné Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.
Analýza se týká let 2007 až 2012, kdy náklady práce ve většině zemí Evropské unie rostly. Největší průměrný roční nárůst ve sledovaném období byl zaznamenaný na Slovensku, 6,1 procenta, v České republice, 6 procent, a ve Švédsku, 4,8 procenta. Objevují se však i země, kde náklady práce poklesly, jako bylo Portugalsko, - 2,2 procenta, Velká Británie, - 1,8 procenta, a Maďarsko, - 0,6 procenta. Průměrný roční růst nákladů práce v Evropské unii byl 2,4 procenta.
"V České republice bylo po celou délku sledovaného období tempo přírůstků nákladů práce vyšší než produktivita práce (v průměru o 3 procentní body)," konstatují autoři analýzy Vlastimil Beran a Július Szabo.
Za nárůst přitom podle nich paradoxně může postup podnikatelů, kteří propouštěli. "V době krize v rámci optimalizace nákladů zaměstnavatelé prováděli restrukturalizaci pro ozdravení a udržení firmy na trhu, při které propouštěli méně kvalifikované a levnější zaměstnance s nižší produktivitou. Kvalifikovaný, zkušený (zapracovaný) pracovník dosahuje vyšší produktivity, která je však dražší oproti předchozí charakteristice zaměstnance. Proto náklady práce v kontrakci nadále rostly," dodávají.
Ani přes velký nárůst ovšem nejsou náklady práce v Česku nejvyšší v celé Evropské unii. Spíš naopak. Z jedenadvaceti členských zemí byly na konce sledovaného období šesté nejnižší, když dosahovaly v průměru 1575, eura (asi 39 605 korun) na zaměstnance. Nejnižší byly v Maďarsku 1180,3 eura (asi 29 676 korun), nejvyšší pak ve Švédsku 5 295,3 eura(asi 133 140 korun).
