Veřejné finance by měly až do roku 2021 zůstat v přebytku. Letos by měl přebytek klesnout na 1,5 procenta z loňských 1,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V roce 2019 by měl přebytek dále klesnout na 1,1 procenta, v roce 2020 na jedno procento a v roce 2021 na 0,9 procenta HDP.
Vyplývá to z aktualizované verze Konvergenčního programu, kterou vláda v pondělí projedná společně s Rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí. EU požaduje deficit pod třemi procenty HDP.
Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. MF přitom už do odhadů v programu zahrnulo vládou schválené zvýšení důchodů, slevy na jízdném pro důchodce a studenty nebo plánovanou reformu financování regionálního školství.
Ministerstvo upozornilo na to, že vláda také připravuje několik úprav v daňové oblasti. Ty by ovšem měly mít zanedbatelný dopad na rozpočet. "Pozitivním opatřením pro saldo veřejných rozpočtů je však návrh na znovuzavedení třetí a čtvrté fáze elektronické evidence tržeb, který by však měl být doprovázen přesunutím vybraných služeb do snížené sazby daně z přidané hodnoty," uvedl úřad v dokumentu.
Konvergenční program zároveň počítá s tím, že ekonomika poroste letos o 3,6 procenta, příští rok o 3,3 procenta a v roce 2020 o 2,6 procenta.
Podíl vládního dluhu na HDP by měl v následujících letech klesat. Z letos plánovaných 32,9 procenta HDP by měl klesnout příští rok na 31,6 procenta, v roce 2020 na 30,7 procenta a v roce 2021 na 29,9 procenta HDP. Loni byl dluh na 34,6 procenta HDP, přičemž EU požaduje úroveň zadlužení pod 60 procenty. ČR by tak měla mít jedny z nejméně zadlužených veřejných financí v EU.
Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
