Lovosická chemička Lovochemie loni zaznamenala rekordní výkony, vyplývá z výroční zprávy. Vyrábí především hnojiva a těch stěžejních, dusíkatých, vyrobila o 42 procent více než v roce 2010, kdy měla technické problémy. Rekordní jsou i ekonomické výsledky - tržby dosáhly 4,9 miliardy korun, čistý zisk 546 milionů korun. Firma patří do holdingu Agrofert Andreje Babiše. Celý Agrofert vloni vydělal 3,9 miliardy korun při sedmnáctimiliardových tržbách.
V roce 2010 měla Lovochemie velké problémy kvůli technické závadě na výrobně kyseliny dusičné, kterou porouchaný kompresor vyřadil na skoro čtyři měsíce z provozu. Kyselina je jednou z nezbytných složek pro výrobu dusíkatých hnojiv. Po jejím návratu do provozu ale začala chemička vyrábět tak jako nikdy před tím. "Rok 2011 byl nejúspěšnějším rokem v historii akciové společnosti," uvedl ředitel firmy Petr Cingr. Ve firmě pracuje 628 zaměstnanců.
V přepočtu na čistý dusík vloni vyrobila 213 637 tun hnojiva, dalších 9327 tun čistých živin prodala v fosforečných a draselných hnojivech. Dusíkatých hnojiv se vyrobilo o 18 procent víc než v roce 2009 a oproti roku 2010, poznamenanému výrobním výpadkem, dokonce o 42 procent víc. Větší množství už ani současná chemička vyrábět nezvládne, vyplývá z výroční zprávy. Zhruba 60 procent výroby jde dlouhodobě na český trh, zbytek na export, hlavně do Německa.
Současně s tím rostly i tržby - v roce 2009 činily 3,7 miliardy, loni už 4,9 miliardy korun. Podíl na tom má růst nákladů i prodejních cen. "Největší meziroční růst zaznamenaly prodejní ceny ledkových hnojiv a hnojiv se sírou, zhruba o 50 procent, prodejní ceny ostatních hnojiv vzrostly o cirka 30 procent," uvádí výroční zpráva. Lovochemii se ale za této situace vede dobře - zatímco před třemi lety vydělala 145 milionů korun, loni už to byl skoro čtyřnásobek. Agrofertu firma vyplatila třísetmilionovou dividendu.
S areálem Lovochemie sousedí ještě výrobce bionafty Preol. Své výsledky zatím nezveřejnil, v minulosti se ale pohybovaly také v řádu miliard. Obě firmy mají stejného vlastníka. Lovochemie toho chce využít a už chystá stavbu nové kotelny za miliardu korun, která by měla energeticky využívat řepkový šrot právě z Preolu.
