Češi a Slováci pracují skoro nejvíc v EU. Ale má to háček

Nejpracovitějšími národy jsou v Evropské unii Řekové, Češi a Slováci. Alespoň podle počtu hodin, které týdně odpracují. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) na základě údajů evropského statistického úřadu Eurostat.

Podle statistiků loni odpracoval v Evropské unii v hlavním zaměstnání každý zaměstnanec v průměru 37,3 hodiny týdně. Nejvyšší průměr přitom vykazovalo Řecko - 42,0 hodiny na pracujícího člověka týdně - následované Českou republikou se 40,9 hodinami a Slovenskem se 40,8 hodinami. "V Nizozemsku se odpracovalo obvykle v průměru o deset hodin týdně méně než u nás. Nižší je i ve všech severských státech, Irsku a Německu," říká Marta Petráňová z oddělení pracovních sil a rovných příležitostí ČSÚ.

Důvodem je nízký podíl pracovních úvazků, který v českých zemích a na Slovensku patří k nejnižším v Evropě. Podle výsledků výběrového šetření provedeného statistickým úřadem dosáhl vloni v Česku počet pracujících na zkrácený úvazek 238,2 tisíce, což je pět procent z celkového počtu pracujících ve věku 15 až 64 let. Na kratší pracovní dobu byly zaměstnány především ženy, které se na počtu zkrácených pracovních úvazků podílejí třemi čtvrtinami. Nejčastěji pracovaly v obchodních organizacích, ve školství a zdravotnictví. Muži pracovali na zkrácené pracovní úvazky nejvíce ve zpracovatelském průmyslu.

Na Slovensku dosahoval podíl zkrácených pracovních úvazků čtyř procent a v Řecku 6,7 procenta. Jejich nejnižší podíl byl v Bulharsku, 2,2 procenta. Průměr Evropské unie je přitom 19,2 procenta. Největší podíl zkrácených pracovních úvazků v hlavním zaměstnání je v Nizozemí, 49,2 procenta. Za ním následuje s 25,9 procenta Velká Británie a Severní Irsko a s 25,7 procenta Německo.

Počet odpracovaných hodin ovšem o produktivitě práce a úspěšnosti ekonomiky příliš nevypovídá. V nich se totiž Česku příliš nedaří. Například hrubý domácí produkt (HDP) podle posledních údajů z prvního čtvrtletí letošního roku neroste mezikvartálně již sedm čtvrtletí za sebou. Posledním obdobím, ve kterém došlo k mezičtvrtletnímu růstu HDP, bylo druhé čtvrtletí roku 2011.

V prvním čtvrtletí HDP mezikvartálně klesl o 1,1 procenta, meziročně pak o 2,2 procenta. "Vážnost současné situace spočívá v přetrvávání recese, která je nejdelší v historii České republiky," konstatují statistici.