Konkurenceschopnost České republiky se v mnoha oblastech zhoršuje. Mimo jiné rostou náklady na firem na zaměstnance a ve srovnání s Evropskou unii je zde málo vysokoškolsky vzdělaných lidí. V Česku je také nízký podíl lidí, kteří pracují v oborech náročných na znalosti, varuje ve své analýze Český statistický úřad (ČSÚ). Na propadu konkurenceschopnosti se podle něj podílela svými opatřeními i vláda.
Zatímco ve většině současných členských zemí Evropské unie - včetně například Německa, Rakouska nebo Polska - mezi roky 1995 až 2011 podle statistiků náklady na mzdy a další výdaje spojené s pracovní silou klesly, v České republice vzrostly o 11,5 procenta, konstatují statistici. Česku tak patří v této oblasti primát.
Podle statistiků ovšem není nárůst nutně negativní zprávou. "Udržování nízkých nákladů práce by vedlo dlouhodobě k zaostávání v sociální a koneckonců i ekonomické oblasti (přes oslabování poptávky domácností)," uvedl ČSÚ.
Pozitiva se už ovšem nedají najít na dalších faktorech, které vedou ke zhoršování konkurenceschopnosti České republiky. Například podíl osob v odvětvích náročných na znalosti, což jsou některé obory ve zpracovatelském průmyslu a službách, činí pouhých 32,4 procenta. V Norsku či v Belgii přitom v těchto odvětvích pracuje více než polovina zaměstnanců. Česká republika je i v této oblasti pod průměrem EU a patří jí devátá příčka od konce.
Chybějí zaměstnanci
Uvedené hodnocení se odráží také v situaci na tuzemském pracovním trhu. " Poptávka firem po lidech se vzděláním technického zaměření je velmi silná, některé pozice se však v ČR již delší dobu daří obsazovat jen s obtížemi," říká Tomáš Dombrovský ze společnosti LMC, která provozuje pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz. Jde podle něj především o programátory a vývojáře, strojní inženýry, konstruktéry a jiné na znalosti náročné technické profese. Nepoměr poptávky a nabídky na pracovním trhu v budoucnu pravděpodobně dále vyostří skutečnost, že nezanedbatelná část zaměstnanců s technickým vzděláním je nyní ve vyšším produktivním věku a postupně bude odcházet do důchodu
Příliš příznivě pro Českou republiku nevyznívá ani vývoj počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí či lidí s vyšším odborným vzděláním, a to i přesto, že v letech 2001 až 2011 došlo v této oblasti k růstu. Podíl vysokoškoláků starších 25 let totiž sice stoupl o 5,9 procentního bodu na 16,5 procenta, ovšem v průměru za EU se tento podíl zvýšil více - o 6,2 procentního bodu na 23,5 procenta. Evropská populace nad 25 let tak z téměř čtvrtiny má takzvané terciární vzdělání, česká za ní zaostává.
Stavebnictví se propadá
Svůj podíl na poklesu konkurenceschopnosti mají podle statistiků i opatření vlády. Poloha České republiky si totiž žádá si co nejlepší infrastrukturní vybavenost. Investice do dopravních staveb a jejich rekonstrukci přitom z velké části zajišťuje vládní sektor. "Restrikce veřejných financí patrné zejména od roku 2010 v reakci na jejich zhoršení v krizovém roce 2009 ale pokračující i nadále - postihly i rozvojové programy, mezi něž patří také budování dopravní infrastruktury," uvedl ČSÚ. To postihlo ztrátou tempa produkce a poté i poklesy inženýrské stavitelství. Z tohoto pohledu lze útlum velkých dopravních staveb považovat za vliv snižující konkurenceschopnost ČR, dodává statistický úřad.
Příliš vysoké nejsou ani investice do vývoje a výzkumu, které by mohly pozici České republiky upevnit. V roce 2010 se podle dat Eurostatu pohybovaly okolo 1,5 procenta hrubého domácího produktu, což Česko řadí do druhé poloviny evropského žebříčku. V EU byl průměr dvě procenta.
