Česká republika se letos stejně jako loni v žebříčku globální konkurenceschopnosti umístila na 31. místě. Loni ČR zaznamenala posun o šest příček vzhůru. Nynější umístění je vyrovnáním nejlepších výsledků z minulých let, vyplývá ze Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou každoročně vydává švýcarská nezisková organizace Světové ekonomické fórum (WEF). Letos porovnávala 138 ekonomik světa.
Hodnota indexu konkurenceschopnosti ČR se mírně zlepšila ze 4,69 na 4,72. Maximální hodnota je 7,0, vedoucí Švýcarsko vykazuje 5,81. ČR je podle metodiky WEF 13. konkurenceschopnou ekonomikou EU a umísťuje se mimo jiné před Polskem, Maďarskem, Slovenskem, Portugalskem, Řeckem, Maltou či Kyprem. Z nových členských států EU je lepší pouze Estonsko (30. místo).
Nejlepšího umístění dosáhla ČR v ukazatelích makroekonomické prostředí (19. na světě), základní školství (25.), vyšší vzdělání (27.) a finanční trhy (27.). Relativně nejslabší je v kategoriích instituce (54.), velikost trhu (46.) a efektivita trhu práce (44.).
Proti minulému období se Česko zlepšilo u nadpoloviční většiny kritérií. Zlepšila se zejména vyspělost finančních trhů, technologická připravenost a vyšší vzdělání. Zhoršila se u makroekonomického prostředí, velikosti trhu a inovací.
Meziroční zhoršení inovací z převažující části vysvětluje nedostatek vědců a inženýrů. ČR se dále zhoršila u kooperace průmyslu s výzkumnou sférou a vládních nákupů hi-tech produktů. ČR si naopak polepšila v počtu podaných patentových žádostí, výdajích firem na výzkum a vývoj i v kvalitě vědecko-výzkumných institucí.
Největší vliv na zlepšení konkurenceschopnosti ČR v delším období měla technologická připravenost, infrastruktura a makroekonomické prostředí. Technologická připravenost zahrnuje například dostupnost moderních teorií, přímé zahraniční investice či kvalitu a dostupnost internetu.
V delším období Česko nejvíce ztrácí v inovacích a vyspělosti podnikatelského prostředí. Tyto ukazatele však mají pro ČR jakožto zemi zařazenou do kategorie nejvyspělejších ekonomik tažených inovacemi nejvyšší váhu. Podstatný podíl na zhoršení představuje i efektivita trhu práce, který zahrnuje údaje o flexibilitě při stanovování mezd, vlivu zdanění práce nebo regulaci najímání a propouštění zaměstnanců.
