Česká republika měla v letech 2007 až 2015 třetí nejvyšší dotace z EU na obyvatele v rámci 11 zemí střední a východní Evropy. Dotace činily 67 467 korun, což je o 35 procent více než průměr regionu. Nejvíce vykázaly Estonsko (70 060 korun) a Maďarsko (68 332 korun), nejméně Chorvatsko (8244 korun). Vyplývá to ze studie, kterou zpracovala poradenská společnost KPMG Česká republika.
Jedenáct zemí regionu mělo v letech 2007 - 2015 v rámci fondů EU přístup k téměř 176 miliardám eur (4,75 bilionu korun), což odpovídá 14,8 procenta jejich souhrnného HDP. Na Česko podle studie připadalo 711 miliard korun, tedy 15 procent této částky. Zhruba 38 procent připadlo Polsku, Česko bylo podle tohoto ukazatele na druhém místě, třetí bylo Maďarsko (14,2 procenta). Týkalo se to programového období 2007 - 2013, v rámci kterého bylo možné čerpat peníze i v následujících dvou letech.
Analýza KPMG ukazuje, že rychlost čerpání evropských fondů se v jednotlivých zemích v průběhu měnila. "V tomto ohledu si musíme kriticky přiznat, že Česká republika se společně s Rumunskem, Chorvatskem a Slovenskem nedokázala včas připravit na efektivní čerpání těchto finančních prostředků," uvedl Martin Kavka, který se v KPMG věnuje finančním auditům dotačních projektů.
Co se týče rozdílu mezi podanými žádostmi a vyplacenými granty, výrazně nejhorší je Chorvatsko (60 procent). Následují Rumunsko (43 pct) a Slovensko (25 pct), Česko je se 14 procenty na čtvrtém místě. Naopak nejefektivnější v čerpání dotací byly Litva a Slovinsko.
Pro programové období 2014 - 2020 je v rámci fondů EU pro země střední a východní Evropy k dispozici zhruba 190 miliard eur (5,14 bilionu korun), o osm procent více než v minulém období. Největší objem je přidělen opět Polsku (2,08 bil. korun), Česko má podle studie možnost čerpat 585 miliard korun. V přepočtu na obyvatele jsou na tom nejlépe Estonsko a Slovensko.
