Začátek konce finanční krize přišel v březnu 2009 (tehdy se světové burzy ocitly na svém dně), zda je na ústupu i navazující krize ekonomická, je otázkou. Je rovněž sporné, do jaké míry lze v případě této "ekonomické krize" skutečně hovořit o krizi, a nikoli jen o poměrně běžné recesi.
Například Robert Fogel, přední ekonomický historik a nositel Nobelovy ceny, řekl loni v září TÝDNU, že aktuální recese je sice delší, než bývá běžné, ale není nikterak hluboká; přirovnává ji k té z počátku osmdesátých let. Tedy žádná "stoletá voda".
ČTĚTE TAKÉ: Robert Fogel: Dnešní mladí se budou běžně dožívat stovky
Co se týče České republiky, finanční krize se zemi do značné míry vyhnula. Tuzemské banky se až na některé spíše drobné výjimky vyvarovaly investic do cenných papírů navázaných na nemovitostní trh.
Marketingový NERV
"Krize", spíše však ekonomická recese, tak do Česka oficiálně dorazila s počátkem loňského roku. Tehdy totiž vláda Mirka Topolánka definitivně přestala vytrubovat teze o "ostrůvku bezpečí", jimiž občany krmila po celý předloňský podzim, a jala se jednat.
Ministerský předseda jmenoval v první polovině ledna Národní ekonomickou radu vlády, čili NERV, sestávající z deseti figur - tváří byznysu, akademické půdy i politiky. Zapamatovatelný název týmu - z hlediska marketingu výtečný tah - jako by předznamenal, že výstupem jeho činnosti bude zejména (sebe)propagace členů, mediálně nyní sledovaných bedlivěji než jindy.
Ostatně, i oni sami si do značné míry uvědomovali symboličnost svého angažmá a zpravidla potvrzovali, že malá otevřená ekonomika typu té české bude tak jako tak ve vleku mezinárodních turbulencí a situace na větších trzích. "Jednaosmdesát procent českého hrubého produktu je exportováno, a proto je pro nás fundamentální podpora poptávky v celé Evropě. Balíček v Německu může být pro nás důležitější než ten náš," řekl začátkem února Michal Mejstřík, jenž v týmu reprezentoval hlavně akademickou půdu - řídí totiž Institut ekonomických studií Univerzity Karlovy.
ČTĚTE TAKÉ: Mejstřík z NERVu: Počítáme se záporným HDP
Mejstříkova slova potvrdil krok německé vlády Angely Merkelové, která v té době uvedla takzvané šrotovné. Státní dotace na nový vůz za předpokladu sešrotování toho starého se stala hitem - ještě v srpnu se u našich západních sousedů prodalo o 28 procent vozů více než ve stejný měsíc o rok dříve. Ač počátkem září prostředky vyčleněné německou vládou na tento program došly, výrobci automobilů si jej nemohli vynachválit; profitovali z něj zejména producenti menších automobilů: například značky Opel, Volkswagen či Škoda Auto. Mladoboleslavská automobilka tak oproti roku 2008 prodala během prvních devíti měsíců letošního roku na německém trhu o 61,6 procent více vozů.
Žádný div, že šéf ruského Volkswagenu Martin Jahn, jenž byl současně členem NERV, vehementně hájil zavedení šrotovného i v České republice. Té myšlenky se nevzdal dodnes. V rámci vládního poradního týmu byl však v menšině, a tak Česká republika dosud opatření nezavedla - navzdory tomu, že se německé šrotovné dočkalo mnoha "kopií" v jiných zemích včetně Spojených států.
Šrotovné? Hloupost!
Ekonomové totiž ve většině případů takovému zásahu razantně - a dodejme, že rozumně - oponovali. Šrotovací prémie totiž v důsledku není ničím jiným než přesunem peněz od těch občanů, kteří si nové auto nepořídí a kteří ani nejsou nikterak navázáni na autoprůmysl, k těm, již si vozidlo koupí nebo nějak získávají, daří-li se i výrobcům aut. Trh jako takový je opatřením křiven, jelikož vládní peníze míří do jediného odvětví, zatímco ostatní sektory přicházejí zkrátka - a ony vládní peníze, to není nic jiného než dluh budoucích generací.
Postoj ekonomů ke šrotovnému svébytně vystihuje Peter Schiff. K americkému šrotovnému, jež bylo v létě uvedeno pod názvem "Cash for Clunkers", řekl TÝDNU: "Poslední, co jako země potřebujeme, je podněcovat lidi, aby si na sebe vzali ještě větší dluh. A přesně k tomu vede šrotovné. Podněcuje lidi, kteří nejsou zadluženi, aby si na sebe vzali dluh. Říká jim: máte auto, které je vaše, vlastníte je, nejsou na něj již žádné platby, máte je už zadarmo - my vám zaplatíme za jeho sešrotování tak, aby je nikdo nemohl používat. Pak si budete muset vzít půjčku no nové - zadlužíte se. Je to prostě ta nejhloupější věc, kterou můžeme udělat."
ČTĚTE TAKÉ: Peter Schiff: USA se musí zhroutit, pak se světu uleví
Foto: Karel Šanda, Lucie Pařízková