Součástky vyrobené tuzemskými firmami létají po oběžné dráze a jejich producenti loni rekordně vydělali. Dál by je mohl nakopnout i evropský kosmodrom pro komerční lety do vesmíru.
Bez součástek české firmy Frentech Aerospace by satelity Iridium Next nové generace nerozevřely solární panely. Zůstaly by bez energie. A projekt za 2,5 miliardy eur, který zajistí rychlejší datové přenosy, by byl na odpis.
Nové satelity s díly z Brna budou na podzim vzlétat s pomocí amerických a ruských raket z tamních kosmodromů. Už za tři roky by to ale mohlo být z prvního vesmírného letiště v Evropě, pro které britská vláda předvybrala pět možných lokalit. Na projekt vyčlenila částku ve výši 3,2 miliardy korun.
"Přípravy národního kosmodromu podtrhují naši strategii udělat ze Spojeného království lídra oboru, který by měl v roce 2030 celosvětově dosáhnout hodnoty 400 miliard liber," slibuje britský ministr obchodu Vince Cable.
Česko takové odhodlání nemá, ale i tak se ve vesmíru prosazují výrobky tuzemských firem. Frentech pracuje také na kontraktu pro meteorologický systém MTG za 2,2 milionu eur (60 milionů korun), což představuje největší českou vesmírnou zakázku. A loňský rok byl pro Frentech rekordním celkově, tržby společnosti vzrostly meziročně o čtvrtinu a poprvé přesáhly 200 milionů korun.
"Vesmírný průmysl se na našem obratu podílí stále více. Aktuálně pracujeme na zakázkách celkem za více než 190 milionů korun," doplňuje Sobotka.
Díky další české firmě G.L. Electronic si pak budou moci astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici ISS brzy vychutnat čerstvou kávu. Brněnská společnost totiž pomohla s výrobou kosmického kávovaru ISSpresso.
-550c2c10381af_227x235.jpg "Čtěte Týden.")
* Jak je na tom český vesmírný průmysl?
* Na kterých dalších projektech české firmy pracují?
* Proč se v USA kvůli vesmíru hádají miliardáři Elon Musk a Jeff Bezos?
Více se dočtete v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 23. března.
