Česká národní banka (ČNB) bude zřejmě po ukončení devizových intervencí, které udržují oslabenou korunu vůči euru, čelit velkému tlaku spekulantů. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.
Bankovní rada ČNB na konci září zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017. Případné posílení kurzu po opuštění intervenčního režimu má být tlumeno mimo jiné zajištěním kurzového rizika ze strany vývozců, stejně jako případnými intervencemi ČNB ke zmírnění kurzových výkyvů.
"Pokud by ČNB po ukončení kurzového závazku hrála na trhu výraznou roli, tak to znamená, že ten režim neskončil a stále se bude vyplácet spekulovat proti centrální bance," podotkl Niedermayer.
Podle Niedermayera již ke spekulacím začíná docházet, což naznačuje velký objem korun, které musela ČNB v srpnu použít, aby udržela českou měnu oslabenou. ČNB v srpnu na intervenční nákupy použila 28,6 miliardy Kč, což je letos druhý největší objem za jeden měsíc. "Ty spekulace budou obrovské. Nyní stojíme na jejich začátku a vidíme, že ty intervence jsou opravdu velké," uvedl s tím, že očekávané posílení vypadá jako sázka na jistotu, protože česká ekonomika na silnější korunu má.
Český podnikový sektor si podle národního koordinátora pro zavedení eura v ČR a bývalého viceguvernéra ČNB Oldřicha Dědka mohl tři roky nanečisto vyzkoušet takový pobyt v eurozóně bez kurzového rizika. "Já myslím, že s tím byl spokojen," dodal.
Po uvolnění kurzového závazku by podle ekonomů mohla ČNB přistoupit ke zvýšení úrokových sazeb, ale bude záležet na tom, jak moc koruna vůči euru posílí.
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 Kč/EUR. Od té doby do konce letošního srpna intervenovala v objemu zhruba 592 miliard korun.
