Český bankovní sektor je podle výsledků zátěžových testů, které provedla Česká národní banka, odolný vůči možnému negativnímu i katastrofickému vývoji ekonomiky. Vyplývá to ze Zprávy o finanční stabilitě, kterou dnes zveřejnila ČNB. Testy naznačují i dobrou odolnost pojišťoven a penzijních fondů.
"Bankovní sektor jako celek by ustál šoky ve všech třech alternativních scénářích, i když v rámci jednotlivých scénářů se vyskytují banky, které by po testu nedosáhly regulatorního minima kapitálové přiměřenosti," uvádí zpráva. Kapitálová přiměřenost bank nesmí klesnout pod osmiprocentní hranici.
ČTĚTE VÍCE: Unie chce zabránit další krizi. Zpřísní regulaci bank
Největší dopady na český finanční systém by podle ČNB způsobil scénář "nervozita trhů", který počítá s poklesem české ekonomiky o 3,9 procenta a největším oslabením koruny. Při tomto scénáři by se do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti dostal dvojnásobný počet bank než v nejmírnějším scénáři. Celkem by šlo o osm bank, včetně několika významnějších. Tento vývoj by si vyžádal kapitálové injekce do finančního systému ve výši zhruba 23 miliard korun, uvedla ČNB.
Nejhorší scénář s názvem Ekonomická deprese počítá s poklesem hrubého domácího produktu o 6,2 procenta. Tento vývoj by si vyžádal doplnění kapitálů bank ve výši 22 miliard korun.
Tzv. Realistický scénář se odvíjí od oficiálních odhadů ČNB, ve kterých by měla letos česká ekonomika klesnout o 2,4 procenta. V tomto případě by banky musely dodat kapitál 14 miliard korun.
Nižší dopady nejhoršího a realistického scénáře jsou podle ČNB způsobeny tím, že uvažované šoky vedou k poklesu úrokových sazeb, a tedy růstu cen držených dluhopisů, což snižuje ostatní ztráty.
Celkový dopad na finanční trhy v případě realistického scénáře by činil 60 miliard korun. Největší dopad na finanční trhy by měl scénář "Nervozita trhů", a to 100 miliard korun. scénář nazvaný Nejhorší vývoj by si vyžádal 90 miliard korun.
Zátěžové testy naznačují podle ČNB i dobrou odolnost pojišťoven a penzijních fondů, a to ve všech scénářích. Negativně by se však projevil případný další růst dlouhodobých výnosů a tedy pokles cen držených dluhopisů. "Zejména v sektoru penzijních fondů by takový vývoj vyvolal potřebu výraznějšího navýšení kapitálu akcionáři," uvádí zpráva.
Foto: archiv Týdne
