Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman.
ČNB des zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na 1,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.
"Centrální banka tak reaguje na velmi dobrou kondici domácí ekonomiky, která vykazuje velmi slušná růstová tempa. Zvyšováním sazeb přibrzďuje ekonomiku, aby zabránila tvorbě větších nerovnováh nebo dokonce bublin," uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Naposledy rada zvýšila úrokové sazby na počátku listopadu o 0,25 procentního bodu. Předtím zvýšila úrokové sazby v srpnu, a to poprvé od února 2008. Na posledním měnovém jednání 21. prosince ponechala bankovní rada úrokové sazby beze změny.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Zasedání bankovní rady se zúčastnilo pět ze sedmi jejích členů. Na jednání nebyli přítomni viceguvernér Mojmír Hampl a člen bankovní rady Oldřich Dědek.
Zlepšený odhad růstu
Na odpolední tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok sdělil, že se Česká národní banka v nové prognóze zlepšila v odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,6 procenta z 3,4 procenta odhadovaných v listopadu. Pro příští rok ČNB zlepšila odhad na 3,2 procenta z předchozích 3,1 procenta.
Pro rok 2017 nechala ČNB odhad růstu na 4,5 procenta.
V případě vývoje inflace ČNB odhad snížila. V prvním čtvrtletí příštího roku tak čeká inflaci 1,9 procenta, zatímco v listopadu to byla dvě procenta. Pro druhé čtvrtletí 2019 odhad ponechala na 1,8 procenta.
Nová prognóza je zpracována tak, že počítá letos s jedním dalším zvýšením úrokových sazeb. Vyplývá to z vyjádření guvernéra na tiskové konferenci po jednání rady. To je ale podle něj podmíněno dalšími okolnostmi a dalším ekonomickým vývojem.
"Prognóza tak, jak je dneska zpracovaná, tak vidí v podstatě prostor pro další zvýšení úrokových sazeb v rozsahu jednoho dalšího zvýšení v tomto roce. Ale i to je podmíněno dalšími okolnostmi a vývojem," uvedl Rusnok. Upozornil, že již dříve se vyslovil pro dvoje zvýšení úrokových sazeb v letošním roce.
Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle ČNB vyrovnaná. Nejistotou je síla domácích inflačních tlaků a vývoj kurzu koruny.
Průměrný kurz vůči euru klesl
Koruna přitom již před výsledem jednání posílila na své nejsilnější úrovně od konce kurzového závazku, poté však mírně své zisky korigovala. "Čím však bude koruna silnější, tím bude z pohledu centrální banky menší potřeba úrokové sazby dále zvyšovat, jelikož měnové zpřísnění bude probíhat přes silnější kurz. Současný kurz koruny poblíž hranice 25,20 korun za euro tak může být z pohledu ČNB již příliš silný," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Poměr se tak sníží. ČNB odhaduje, že průměrný kurz koruny vůči euru bude v letošním roce 24,90. Příští rok počítá s posílením na průměrných 24,50, uvedl na tiskové konferenci guvernér banky Rusnok.
