ČSSD chybí prováděcí zákon k finanční ústavě, Kalousek přitakal

Ekonomika
3. 2. 2013 12:25
Miroslav Kalousek (vlevo) s Bohuslavem Sobotkou, jeho velkým kritikem.
Miroslav Kalousek (vlevo) s Bohuslavem Sobotkou, jeho velkým kritikem.

Opoziční sociální demokracii před sněmovní debatou o ústavním zákoně o finanční odpovědností vadí, že k této normě zatím chybí prováděcí zákon. V diskusi v televizi Prima Family to uvedl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) připustil možnost změn v ústavním zákoně tak, aby norma získala ústavní většinu, tedy i hlasy přinejmenším části opozice.

"Neradi bychom udělali stejnou chybu jako u prezidentské volby," poznamenal předseda ČSSD. Jeho strana proto prý bude ve sněmovně apelovat na vládu, aby prováděcí zákon k finanční ústavě co nejdříve předložila. Loni poslanci vložili do Ústavy přímou volbu hlavy státu, dlouho však nebylo jasné, jak konkrétně bude prezident volen, protože chyběl právě prováděcí zákon.

O podobě finanční ústavy vedli diskusi zástupci všech stran při přípravě zákona na půdě ministerstva financí. Jeho šéf Kalousek připustil, že "jisté obavy týkající se absence prováděcího zákona jsou na místě".

Opozice a koaliční strany se nyní liší v názoru, jak "přísná" má finanční ústava být. Podle Kalouska je koalice připravena na debatu o nich. Ministr financí si dovede představit například posunutí klíčových parametrů o pět procent nahoru, tedy určité změkčení navrhovaných pravidel, aby zákon získal podporu přinejmenším části opozice, a tedy potřebnou ústavní většinu.

Podle názoru předsedy ČSSD už totiž parametry, tak jak jsou v zákoně nastavené, zastaraly, protože míra zadlužení už se blíží hodnotám, které finanční ústava zmiňuje.

Parametry je potřeba nastavit tak, aby odpovídaly reálné úrovni zadlužení státu a neznemožnily příští vládě realizovat například kroky na podporu hospodářského růstu, zdůraznil Sobotka.

Vláda loni v říjnu finanční ústavu schválila. Mezi základní prvky normy patří stanovení maximálního limitu pro výši vládního dluhu a vznik Národní rozpočtové rady. Obsažena v něm je dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu (HDP), bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry.

Vláda by měla aktivní opatření uskutečnit již při překročení hranice veřejného dluhu 40 procent HDP. Právě tato hranice už je nyní fakticky překročena, podle Kalouska je ale vláda přesvědčena, že ona aktivní opatření už nyní činí.

Návrh obsahuje seznam opatření, která mají být uskutečněna při určitých pásmech zadlužení od 40 procent HDP výš. Právě pohyb těchto pásem o několik procent vzhůru v neděli ministr připustil.

Autor: ČTK Foto: ČTK

Další čtení

Vltavská vodní elektrárna ve Štěchovicích po letní opravě najede na plný výkon

Ekonomika
12. 7. 2025

Těžba hnědého uhlí v dole Bílina skončí v roce 2033, potvrdil Český báňský úřad

Ekonomika
11. 7. 2025
ilustrační foto

Cena bitcoinu zlomila další rekord. Krypto posiluje, protože ho chce Trump

Ekonomika
11. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ