Na 90 procent úspěšných manažerů hodnotí opatření vlády, která ovlivňují jejich činnost, negativně. Jde podle nich zejména o chybějící dlouhodobou hospodářskou koncepci státu, nestabilitu právního prostředí a časté personální změny na vládních postech. Vyplývá to z průzkumu mezi 86 finalisty dvacátého ročníku soutěže Manažer roku.
Na deset procent respondentů, na jejichž práci měly podle nich kroky vlády pozitivní vliv, zmínilo zejména podporu exportérům na zahraničních výstavách, elektronizaci veřejné správy - CzechPoint, podporu obnovitelných zdrojů energie (vyjma fotovoltaiky), dotace na vědu a výzkum a harmonizaci českých norem se standardy EU.
Více než polovina nominovaných manažerů se osobně či zprostředkovaně setkala s korupcí. Většina z nich se domnívá, že jde o celospolečenský problém, dnes ale prý mnohdy zveličovaný. Na 70 procent oslovených manažerů má ve svých firmách zpracovaný etický kodex nebo antikorupční kodex a klade důraz na jeho dodržování.
Do letošního ročníku soutěže bylo nominováno 198 manažerů, z nichž 86 se po několikastupňovém hodnocení dostalo do finále. Účastníci nejsou hodnoceni jen papírově, tedy podle čísel a výsledků na přihlášce, ale uvedená fakta prověřuje odborná hodnotitelská komise v praxi, a to i formou manažerského auditu přímo na pracovišti. Finále se uskuteční 25. dubna na pražském Žofíně.
Projekt Manažera roku vyhlašují Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Česká manažerská asociace. Jeho hlavním cílem je ocenit vynikající manažerské osobnosti jako příklad pro ostatní. Za dobu existence soutěže do finále postoupilo 1198 manažerů a manažerek. Byli mezi nimi například Lubomír Stoklásek z Agrostroje Pelhřimov, Eva Syková z Akademie věd ČR, Senta Čermáková z Hewlett Packard, Zbyněk Frolík z Linetu, Jan Mühlfeit z Microsoftu či Štěpán Popovič z Glaverbel Czech.
