Zatímco průměrné domácnosti za období 1999 až 2010 stouply ceny o 34 procent, u nízkopříjmových domácností to bylo o 44 procent a u důchodců o 41 procent. Vyplývá to ze studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA), který působí pod vedením Jana Švejnara při institutu CERGE-EI.
Důvodem rozdílného růstu cen podle autorů studie byla skutečnost, že nízkopříjmové domácnosti a důchodci ve srovnání s celou populací utráceli větší část výdajů za jídlo a nealkoholické nápoje. "Domácnosti důchodců a domácnosti nízkopříjmové v důsledku jiného spotřebního koše čelily výrazně většímu nárůstu cen než zbytek populace ve většině z posledních 15 let," uvedli autoři studie Pavel Hait a Petr Janský.
Podle autorů analýzy by tak hospodářská a sociální politika vlády v případě valorizace důchodů, úpravy parametrů sociálně pojistného a celého sociálního systému měla brát v úvahu rozdílné dopady růstu cen na různé skupiny obyvatel.
Problém podle studie je, že Český statistický úřad uveřejňuje hodnotu míry inflace jako průměr celého Česka, zatímco inflace ve skutečnosti nezasahuje všechny domácnosti stejně. "Někdo vydá za jídlo třetinu svých výdajů, jiný jen šestinu. Ceny různých druhů zboží a služeb přitom rostou rozdílným tempem. Některé domácnosti jsou tak inflací zasaženy více, některé méně. ČSÚ uveřejňovaná hodnota míry inflace však toto nereflektuje," upozornila studie.
