Téměř dvě třetiny podniků neplánují od Nového roku zvyšovat mzdy svým zaměstnancům. Přidat jim chystá 15 procent podniků, nejčastěji v rozmezí od dvou do pěti procent. Na 13. plat nebo jiné mimořádné bonusy se mohou těšit zaměstnanci jen zhruba pětiny firem.
Vyplývá to z průzkumu, který mezi 774 členskými firmami na začátku prosince uskutečnila Hospodářská komora. "S tím, jak se stále nedaří najít cestu z dluhové krize v eurozóně a jak se hospodářské problémy mění v problémy politické, rostou i obavy tuzemských podnikatelů.
Jakékoliv předpovědi budoucího vývoje jsou nyní velmi ošidné a firmy se proto nyní racionálně připravují na další zhoršování situace. Omezují investice, šetří a jsou opatrné při nabírání nových zaměstnanců. Existuje totiž reálné riziko, že se česká ekonomika dostane do vážných problémů," uvedl prezident komory Petr Kužel.
Firmy jsou tak velmi opatrné ohledně případného zvyšování mezd. Necelá pětina firem ještě není rozhodnutá. Celkem 32 firem zapojených do průzkumu dokonce uvedlo, že platy naopak sníží. Mzdy plánují zvýšit zejména velké firmy (asi 40 procent z nich) a pak také střední firmy.
Platy zvýši jen velké firmy
Naopak se zvýšením mezd počítá jen minimum malých a mikro firem. Relativně nejčastěji se chystají zvyšovat mzdy firmy působící ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody, nejméně firmy působící v poradenství, osobních službách a telekomunikacích. "Firmy se poučily z minulé krize a dávají si pozor, aby růst mezd nebyl vyšší než nárůst produktivity práce.
Pokud již plánují od Nového roku zvýšit mzdy, nejčastěji je to v rozmezí od dvou do pěti procent, ve zhruba jedné třetině případů pak tento pánovaný nárůst nepřesáhne dvě procenta. A jen 15 firem v průzkumu uvedlo, že plánují mzdy navýšit o více než pět procent," upozornila ředitelka odboru legislativy, informací a poradenství HK Tereza Šamanová.
Přesto v tomto ohledu jsou firmy optimističtější než v době předchozí krize, když například v únoru 2009 v průzkumu komory deklarovalo 90 procent firem, že v daném roce nepočítají se zvyšováním mezd. Celkem 60 procent firem v průzkumu uvedlo, že i v současné nelehké ekonomické situaci má problém sehnat potřebné pracovní síly.
Z tohoto počtu pak více než dvě třetiny deklarovaly to, že obtížně shání zejména kvalifikované lidi v technických profesích. Jen přibližně třetina firem tvrdí, že nemá problém sehnat na pracovním trhu pracovníky, které potřebuje. Po kvalifikovaných odbornících nejvíce volají firmy ve strojírenství a elektrotechnice a zpracovatelském průmyslu. Naopak výrazně menší problém najít potřebné pracovníky mají firmy ve stavebnictví či obchodě.
Kvalifikované pracovníky v technických profesích relativně nejobtížněji shání firmy ve Zlínském a Pardubickém kraji, naopak nejméně si na to stěžují firmy v Praze a Královéhradeckém kraji. Více si na problém se sháněním kvalifikovaných lidí v technických profesích stěžují střední a velké firmy.
"Pokud stát, zaměstnavatelé a zástupci škol a jejich zřizovatelé neuskuteční systematické a koordinované kroky k nápravě současné neuspokojivé situace, tak se tento nedostatek kvalifikovaných pracovních sil bude dále zhoršovat. Do důchodu totiž odcházejí starší početně silné ročníky, aniž by je měl kvůli demografickému poklesu a mizení některých oborů ze vzdělávacího systému kdo nahradit," varoval Kužel. Jen malá část firem (devět procent) se chystá přibírat nové zaměstnance na přelomu letošního a příštího roku.
Zhruba dvojnásobně více firem plánuje propouštět nebo snižovat počty zaměstnanců prostřednictvím dobrovolných odchodů. Necelá polovina firem (45 procent) zatím předpokládá, že počet zaměstnanců na přelomu roku nezmění a necelá třetina (29 procent) stále neví, zařídí se až podle vývoje ekonomické situace.
Počty zaměstnanců hodlají snižovat zejména firmy ve stavebnictví, bankovnictví a pojišťovnictví a zpracovatelském průmyslu. Záměr propouštět či snižovat počet zaměstnanců prostřednictvím dobrovolného odchodu více vyjadřovaly střední a velké firmy (tj. firmy s více než 50 zaměstnanci) než malé a mikro firmy.
Podniky svůj záměr snižovat počet zaměstnanců uváděly relativně nejvíce v kraji Vysočina a ve Středočeském kraji, naopak nejméně v Královéhradeckém a Libereckém kraji.
