Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) investovala na území ČR ve 103 projektech celkem 1,1 miliardy eur (podle pondělního kurzu 28 miliard korun). Česko čerpalo pomoc EBRD od roku 1991 do roku 2007, kdy byl završen proces transformace země. Od té doby EBRD v ČR nezahajuje nové projekty, pouze aktivně spravuje a monitoruje existující portfolio. ČR se stala členem EBRD přesně před 25 lety.
"Členství ČR v EBRD mělo nepochybně velký význam, neboť umožnilo snížit náklady transformace z neefektivní a technologicky zastaralé ekonomiky s podinvestovanou infrastrukturou na tržní ekonomiku konkurenceschopnou v globálním měřítku. Vzhledem k výraznému nedostatku vlastního kapitálu byla pomoc EBRD a dalších investorů velmi důležitá," řekl analytik společnosti Deloitte David Marek.
Projekty EBRD se týkaly podle dat MF hlavně finančního sektoru (48 procent), podnikového sektoru (40 procent) a infrastruktury (12 procent).
EBRD se na konci 90. let, kdy český finanční trh procházel krizí, významně podílela na stabilizaci a posílení bankovního sektoru, když se stala akcionářem České spořitelny a ČSOB. Prostřednictvím úvěrových linek programu se banka rovněž zaměřila na zlepšení přístupu k financím pro malé a střední podniky. K jejich rozvoji v ČR přispěla také investicí do regionálního kapitálového fondu Genesis, jež se zaměřoval právě na investice do této oblasti.
V infrastruktuře a životním prostředí byl výzmaný projekt Brněnských vodáren a kanalizací v hodnotě 50 milionů eur, zaměřený na modernizaci místní čističky odpadních vod. V roce 1995 také banka poskytla úvěr 13,7 milionu eur na výstavbu části železničního koridoru Vídeň - Praha - Berlín.
V rámci podpory podnikatelského sektoru EBRD poskytla financování potřebné pro restrukturalizaci českých firem, jako například Škoda Kovárny nebo Korado. Kapitálou účastí v několika projektech v nemovitostech banka pomohla také budoucímu rozvoji realitního trhu.
Od roku 2008 se ČR oficiálně zařadila mezi státy s vyspělou ekonomikou a stala se v rámci EBRD čistě dárcovskou zemí poskytující pomoc ostatním méně rozvinutým zemím regionu, kterých je aktuálně téměř 40. ČR má v tomto smyslu unikátní postavení, jelikož tímto procesem úspěšně prošla jako první a dosud jediná země, upozornilo ministerstvo financí.
Spolupráce ČR s bankou se nyní zaměřuje primárně na podporu obchodní spolupráce českých subjektů a EBRD na třetích trzích. V této druhé fázi se v letech 2008 až 2016 českým subjektům podařilo ze spolupráce s EBRD získat celkem 700 milionů eur.
Mezi další projekty patří například investice ČEZ v energetickém sektoru na Balkáně a v Turecku nebo výstavbu úseku dálnice v Bosně a Hercegovině, jež provedla společnost OHL ŽS. Odezvu měly rovněž projekty technické asistence českých konzultantů v Arménii a Gruzii (zpracování akčních plánů pro Tbilisi a Jerevan), Černé Hoře (identifikace potenciálu pro výstavbu malých vodních elektráren) nebo Bělorusku (projekt energetické účinnosti).
K účasti českých subjektů v projektech EBRD na třetích trzích významně přispěl Český fond technické spolupráce, který u EBRD založilo MF.
ČR, respektive tehdejší Československo, patřila k zakládajícím členům EBRD. V době založení banky na začátku 90. let bylo Československo jednou z celkem osmi zemí bývalého východního bloku, na jejichž pomoc byla banka účelově zřízena s cílem usnadnit jejich přechod k demokratickým a tržně orientovaným reformám.
