Agonie Sazky
Expert Žižlavský: Konkursem licence nezaniká
27.05.2011 14:48 Rozhovor
Odborník na insolvenční právo Michal Žižlavský upozorňuje, že v případě konkursu přejdou práva a povinnosti zaměstnavatele Sazky z Aleše Hušáka na insolvenčního správce.
Co by znamenal konkurs pro Sazku?
Prohlášení konkursu vyvolává řadu dopadů. Současné vedení by ztratilo oprávnění nakládat s majetkem Sazky a toto právo by přešlo na insolvenčního správce. Ten by zajišťoval provoz podniku Sazky a vykonával práva a povinnosti zaměstnavatele. Se souhlasem věřitelského výboru a soudu by také mohl zpeněžit celý podnik Sazky jednou smlouvou. Pro úplnost dodávám, že k prohlášení konkursu může dojít i po povolení reorganizace, pokud věřitelé nepřijmou reorganizační plán nebo se zjistí nepoctivý záměr předkladatele plánu.
Může loterijní činnost pokračovat i v konkursu?
Prohlášením konkursu nekončí automaticky provoz podniku. O ukončení provozu podniku Sazky musí rozhodnout soud na návrh insolvenčního správce po vyjádření věřitelského výboru. Prohlášením konkursu proto nedochází k zániku licence. O tom by muselo rozhodnout ministerstvo financí, případně jiný příslušný orgán. Loterie může podle mého názoru fungovat i v konkursu. Muselo by ale jít o dočasný stav. Dlouhodobý rozvoj podnikání není smyslem konkursu. Ten má směřovat ke zpeněžení podniku nebo prodeje dílčích aktiv dlužníka v reálném čase. Problém při zpeněžení podniku v daném případě může představovat to, že nabyvatel nemusí získat s podnikem bez dalšího i licenci k provozování loterie. Reorganizace má širší paletu řešení než konkurs.
Nedostatek hotovosti na provoz a výplaty výher tak není automatický důvod pro odejmutí licence?
Jak již bylo řečeno, licence nezaniká automaticky. Muselo by dojít k odejmutí licence příslušným orgánem. Bude-li v konkursu zachován provoz podniku Sazky, insolvenční správce může opatřit potřebné peníze úvěrem. Poskytovatel úvěrového financování má v konkursu velmi výhodné postavení. Uspokojuje se přednostně před ostatními věřiteli. Podmínkou samozřejmě je, aby insolvenční správce správně odhadl situaci a následně získal dostatek prostředků do majetkové podstaty. Nemusí se přitom omezit pouze na příjmy z provozu podniku Sazky a příjmy ze zpeněžení jejího majetku. Může zpochybnit smlouvy, které uzavřelo vedení Sazky, a to až pět let zpětně a požadovat vydání plnění z těchto smluv do majetkové podstaty. To platí u smluv, kterými se vyváděl majetek bez přiměřeného protiplnění, a u smluv, kterými došlo ke zvýhodnění některých věřitelů a tím logicky ke zkrácení jiných věřitelů. Insolvenční správce také může uplatnit sankce vůči osobám, které přihlásily v insolvenčním řízení nedůvodné pohledávky, a to až do výše součtu všech popřených pohledávek.
Co vy osobně říkáte současné situaci?
Vyjádření kolem Sazky se velmi rychle měnila od prohlášení, že Sazka běžně funguje, až k tomu, že není schopna provozu. To není obvyklé a obtížně se v tom orientuje bez znalosti interních ekonomických údajů o aktivech, závazcích a vývoji hospodaření Sazky. V každém případě jde o jedno z významných insolvenčních řízení, na kterých se testuje nový insolvenční zákon. Kromě Sazky sem patří kupříkladu Oděvní podnik Prostějov nebo Nemocnice Kutná Hora. Pro tato řízení je typické, že se zde řeší nejen otázky spojené s přezkoumáním přihlášek pohledávek věřitelů a zpeněžuje se majetek dlužníka, ale vzniká zde i řada soudních sporů. Jak jsem již zmínil, jde v nich zejména o to, zda nebyl vyváděn majetek a zda nedošlo k poškození věřitelů. Také může být řešena otázka, zda členové představenstva jednali s odbornou péčí a zda nenastupuje jejich odpovědnost za škodu, která je neomezená. Domnívám se, že kromě obvyklé agendy pohledávek a majetku bude v daném případě významná i agenda soudních sporů. S ohledem na to jak dlouho trvají soudní spory, odhaduji, že insolvenční řízení Sazky potrvá řadu let. Nepředjímám ale, zda budou spory vyvolány důvodně nebo ne. O tom budou rozhodovat soudy.
Je běžné, aby soud zapomněl předat insolvenčnímu správci pohledávku za 6 miliard korun?
Často se nedoceňuje, že agenda spojená s vysokým počtem přihlášených pohledávek je velmi náročná, a to nejen právně, ale i administrativně. Každá přihláška představuje obdobu žaloby. Každý věřitel musí jasně tvrdit, jak jeho pohledávka vznikla, a musí to prokázat. Pokud se mu to podaří, je jeho pohledávka zjištěna, pokud ne, je popřena. Když použiji alespoň ordinační srovnání, mohu říci, že jeden soudce vyřídí měsíčně přibližně třicet žalob, tedy tři sta šedesát věcí ročně. V případě Sazky je třeba zpracovat a posoudit tisíce nároků v mnohonásobně kratším čase. I když se situace zlepšuje, insolvenční soudy stále nejsou dostatečně vybaveny technikou ani personálně. Jisté procento chyb a administrativních nedopatření nelze vyloučit.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.