Dlouhodobě nejlevnějším zdrojem tepla bude jádro, shodují se odborníci z oblasti energetiky a teplárenství. "Částečně tak dávají odpověď na otázku výhodnosti projektu dodávek temelínského tepla do Českých Budějovic," řekl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.
Argumentují především tím, že zatímco ceny tepla z uhlí či plynu do budoucna porostou a budou nestabilní, cena tepla z jádra bude výhodná především díky stabilitě výrobních nákladů. Částečně tak dávají odpověď na často diskutovanou otázku výhodnosti projektu dodávek temelínského tepla do Českých Budějovic. Jaderné teplo totiž není pro všechny. Výhody tohoto zdroje mohou získat jen města v dostupné vzdálenosti od jaderných elektráren.
"Konkrétní detaily projektu neznám, ale obecně si z hlediska dlouhodobé stability cen neumím představit ekonomicky výhodnější zdroj tepla pro České Budějovice, než je Jaderná elektrárna Temelín," prezentoval svůj názor ředitel Martin Hájek.
V souvislosti s projektem horkovodu se zatím vesměs diskutuje o jeho přínosu ke zlepšení čistoty ovzduší ve městě, klíčem k řešení ale bude ekonomika. Jasné je, že městu se do budoucna v každém případě uleví od emisí vznikajících při výrobě tepla spalováním uhlí. Otázkou je, kolik to bude stát. Uhelné kotle musí českobudějovická teplárna podle vlastního sdělení v rámci rozsáhlých ekologických opatření odsířit nejpozději do konce roku 2016. Ukládá jí to legislativa EU a také integrované povolení krajského úřadu Jihočeského kraje.
V případě Teplárny České Budějovice, a.s., se budou náklady na odsíření uhelných kotlů pohybovat nejméně v řádu stovek miliónů korun. Konkrétní výši nutné odsiřovací investice zatím společnost nezveřejnila. To se samozřejmě odrazí v ceně tepla. Nebude to ovšem jediná položka, která další růst cen tepla ve městě ovlivní.
Už nyní platí občané využívající dálkové vytápění ekologickou daň z paliv, zatímco individuální výroba tepla je od této daně osvobozená. V příštím roce je možné očekávat velmi výrazný nárůst cen tepla vlivem kombinace zvýšení DPH ze 14 na 17,5 procenta, případně až 20 procent, nákupu povolenek na emise skleníkových plynů ze strany tepláren, i vlivem nárůstu poplatků za znečišťování ovzduší.
"Očekáváme nárůst cen uhlí, zemního plynu a dalších paliv používaných v dálkovém vytápění. Teplo z jaderné elektrárny je bezemisní a povolenky, poplatky za znečišťování ovzduší ani ekologické daně se ho netýkají, jeho cena také není závislá na trhu s ropou a kursu amerického dolaru jako v případě plynu," vysvětlil Hájek. Před schválením je navíc zákon o ochraně ovzduší, jehož návrh obsahuje další poplatky za znečišťování ovzduší. Cenu tepla z centrálních zdrojů zvýší stejně jako naplňování evropské směrnice o průmyslových emisích, která od roku 2016 zásadním způsobem zpřísní emisní limity pro znečišťující látky. Teplárenské sdružení ČR odhaduje, že splnění těchto požadavků bude v sektoru teplárenství znamenat investice ve výši desítek miliard korun, které se pochopitelně také promítnou do ceny tepla.
Ekonomický přínos temelínského horkovodu je vedle ekologického efektu jednoznačný také podle ekonoma Vltavotýnské teplárenské Františka Kobery. Temelín zásobuje teplem nedaleký Týn nad Vltavou už třináct let. Přechodem na temelínské teplo bylo v Týně zrušeno dvacet dva středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny. Horkovodní napojení na elektrárnu Temelín tak pomohlo na Vltavotýnsku významně zlepšit kvalitu ovzduší. V současné době se na teplo z elektrárny Temelín napojuje 480 rodinných domků, 2 100 bytů a několik průmyslových podniků.
"Ceny tepla z uhlí a plynu porostou a budou oproti cenám tepla z jádra velmi nestabilní, proto se domnívám, že ačkoli jsou České Budějovice vzdálené od elektrárny zhruba trojnásobně než Týn, což zvýší investici do přivaděče, bude tento projekt z ekonomického hlediska určitě výhodný," řekl Kobera.
Na ceny tepla si Vltavotýnští stěžovat nemohou. Z aktuálního ceníku vyplývá, že Vltavotýnská teplárenská účtuje například obyvatelům rodinným domků včetně DPH 421,90 koruny za gigajoule (GJ) tepla. Podle mluvčího Teplárenského sdružení ČR Pavla Kaufmanna se přitom současná průměrná cena tepla pro domácnosti pohybuje v ČR na úrovni 560 až 570 korun za GJ tepla.
Teplárna České Budějovice, a.s., potřebuje pro výrobu tepla a technologické páry ročně více než 300 tisíc tun uhlí. Díky teplu z Temelína by Teplárna České Budějovice nemusela ročně spálit 100 tisíc tun hnědého uhlí.
"Předpokládaná roční dodávka tepla by mohla dosáhnout téměř miliónu gigajoulů, což by pokrylo přibližně třetinu spotřeby tepla v Českých Budějovicích. Elektrárna Temelín by tak mohla zajistit teplo pro tři největší českobudějovická sídliště, Vltava, Šumava a Máj," konstatoval mluvčí temelínské elektrárny Marek Sviták. Pro další kroky bude důležitý postoj města České Budějovice a vedení Teplárny České Budějovice, která vlastní rozvody tepla ve městě.
Pokrytí pouze jedné třetiny spotřeby tepla ve městě ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek za slabinu projektu nepovažuje. "Vidím to jako první fázi. Pokud se jednou podaří teplo z Temelína do Budějovic přivést, může se podle možností rozšiřovat i zásobované území. Vezměme jako příklad přivedení tepla z elektrárny Mělník do 30 kilometrů vzdálené Prahy. Na počátku bylo v devadesátých letech připojeno jen severní město a dnes je to již celý pravý břeh Vltavy, místních výtopen se zrušily desítky. Lidé šetří za teplo, které se na druhém břehu dělá z plynu a je dražší," zdůraznil Hájek.
Projekt 25 kilometrů dlouhého horkovodu z Temelína je technicky proveditelný a je součástí platných zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Jeho realizaci povolilo ministerstvo životního prostředí a ČEZ už také požádal o vydání územního rozhodnutí. Tepla z Temelína by se obyvatelé Budějovic mohli dočkat v letech 2014 nebo 2015.
