Čeští občané se stále více obracejí na finančního arbitra, aby jim pomohl řešit jejich spory s bankami a dalšími finančními institucemi. Za poslední tři roky se počet podnětů arbitrovi zvýšil na víc než dvojnásobek, v roce 2007 jich obdržel 340, loni už to bylo 757 případů.
Některé požadavky klientů nespadaly do pravomoci finančního arbitra, ale i ti v rámci možností dostali radu nebo informaci. Uvádí to výroční zpráva finančního arbitra určena pro Poslaneckou sněmovnu. Finančním arbitrem sněmovna v roce 2008 zvolila Františka Klufu a jeho zástupcem Petra Scholze.
Nejvíc stížností bylo písemných, poté následovaly podněty přes internet a nejméně jich arbitr obdržel osobně. Ve 118 případech arbitr navrhl zahájit řízení s provinilou institucí a dohromady šlo o více než 31 milionů korun. Většina stížností však byla neúspěšná. Z celkového počtu 86 sporů, které byly uznány jako oprávněné, vyhověl jen třetině stížností, zbylé dvě třetiny návrhů byly zamítnuty.
ČTĚTE TAKÉ: Největší riziko pro banky? Politické zásahy, tvrdí studie
Na provoz svého úřadu spotřeboval loni finanční arbitr 10,5 milionu korun a proti předpokladům ušetřil víc než 600 000 korun. Arbitra platí ze svého rozpočtu Česká národní banka, ale vláda nyní navrhuje, aby ho platilo ministerstvo financí.
Na arbitra se mohou občané od ledna 2003 obracet při podezření na ztrátu peněz u peněžních institucí. Podle zákona může řešit pouze spory mezi klientem a finanční institucí ohledně převodů peněz a v případě využívání elektronických platebních prostředků, zejména platebních karet. Na arbitra se klienti obvykle obracejí až poté, co selže jednání s peněžním ústavem.
Foto: Robert Sedmík
