Nejvíce finančně gramotní jsou lidé v Praze. Na druhém místě jsou obyvatelé Jihomoravského kraje a hned po nich Středočeši. Na druhém konci spektra jsou Karlovarští a Ústečtí, následovaní obyvateli Vysočiny. Vyplývá to z dlouhodobého průzkumu finanční gramotnosti, který pro Českou spořitelnu uskutečnila společnost Millward Brown mezi tisícovkou respondentů.
Míru finanční gramotnosti nejsilněji ovlivňuje dosažené vzdělání, takže vysokoškoláci mají dvakrát vyšší skóre než lidé se základním vzděláním.
Podobný vliv má i výše rodinného příjmu. Lidé v domácnostech s příjmy přesahujícími 40 tisíc korun měsíčně vykazují téměř dvojnásobnou míru finanční gramotnosti než ti, kteří žijí v domácnostech s příjmy pod 15 tisíc korun měsíčně. Souvisí to i s počtem bankrotů a mírou úspor. Celostátní průměrnou mzdu (26 480 korun) překonali jen Pražané (32 934 korun) a nejvíce se jí blíží Středočeši (26 235 korun). Naopak nejnižší mzdy berou lidé v Karlovarském (23 096 korun) a Zlínském kraji (23 416 korun).
Obyvatelé Prahy a Středočeského kraje dokážou ušetřit největší podíl svých příjmů (17 procent). Na třetím místě skončili obyvatelé Jihočeského a Plzeňského kraje, kteří dokážou uspořit shodně 15,8 procenta příjmů. Naopak nejmenší podíl příjmů uspoří Liberečtí, Královéhradečtí a Pardubičtí, kteří všichni ušetří pouze 11,2 procenta příjmů.
Nejméně bankrotů mají obyvatelé Prahy (1,8 na 1000 obyvatel), Vysočiny (2,6) a Jihomoravského a Zlínského kraje (po 3,6). Naopak smutnými rekordmany jsou Karlovarští s 12 bankroty na 1000 obyvatel a Ústečtí s deseti.
"Překvapivými faktory ovlivňujícími finanční gramotnost lidí je rodinný stav a pracovní status. Manželé a partneři žijící v jedné domácnosti s financemi nakládají lépe, stejně tak jsou osoby samostatně výdělečně činné zdatnějšími finančníky než lidé v placeném zaměstnání," uvedla manažerka výzkumu České spořitelny Lenka Korečková. Silné rodinné vazby navíc snižují i počet bankrotů a dodávají lidem pocit, že se jim i s menším příjmem daří lépe.
Nejlépe se svými příjmy podle vlastních vyjádření vycházejí obyvatelé Jihomoravského kraje a Vysočiny, kteří jsou na tom lépe nejen než celorepublikový průměr, ale i Pražané. Naopak největší podíl lidí, kteří mají pocit, že se svými příjmy vycházejí špatně, žije v Moravskoslezském kraji. Hned za nimi následují obyvatelé Ústeckého a Pardubického kraje.
Nenadálé výdaje devět tisíc korun nedokáže zaplatit více než polovina obyvatel Moravskoslezského kraje. O trochu lépe jsou na tom lidé v Pardubickém a Karlovarském kraji. Naopak nejlépe jsou na nenadálé výdaje připraveni obyvatelé Zlínského kraje, Vysočiny a Královéhradeckého kraje.
Lidé z Královéhradeckého kraje jsou z celé země nejméně sebevědomí v oblasti financí. Jen o něco lépe na tom jsou obyvatelé Pardubického kraje, které následují Plzeňští a Jihočeši. Naopak nejistěji se ve finančním světě cítí Karlovarští a lidé z Vysočiny a Olomouckého kraje. Pražané jsou v sebevědomí na čtvrtém místě hned za Středočechy a Jihomoravany.
