Od pondělí 17. září budou moci firmy v krizi žádat stát o příspěvek na mzdy svých zaměstnanců namísto toho, aby je propustily. Naplno tak odstartuje takzvaný "kurzarbeit po česku". On-line deníku TÝDEN.CZ to sdělila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová. Podrobnou metodiku, podle které budou vyhodnocovány žádosti, zveřejní ministerstvo na svých webových stránkách tento čtvrtek.
Kurzarbeit zavádí Česká republika v rámci projektu Vzdělávejte se pro stabilitu po vzoru Německa a dalších evropských zemí, kde pomohl zachovat během krize mnoha zaměstnancům jejich pracovní místa. Jenže na rozdíl například od Německa, kde se zaměstnancům zkracovaly pracovní úvazky, bude jeho česká varianta řešena trochu jinak. Zaměstnavatelé budou získávat finanční příspěvek na odborný rozvoj zaměstnanců včetně příspěvku na mzdové náklady vzdělávaných zaměstnanců. Podporu jim bude stát poskytovat šest měsíců až rok. Firma bude na jednoho zaměstnance dostávat měsíčně až 31 tisíc korun.
"Já osobně si myslím, že především u subdodavatelů včetně automobilového průmyslu zájem bude," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Jak velký, se však podle jeho názoru těžko odhaduje. Předpokládá ovšem - vzhledem k poklesu poptávky - že 400 milionů, které na program ministerstvo vyčlenilo z evropských fondů, stačit nebude. Ministerstvo již dříve přislíbilo, že by na něj dalo ještě dalších 400 milionů.
Kurzarbeit prosazovali zástupci zaměstnavatelů a odborů několik posledních let. Argumentovali tím, že stát jednak ušetří na podporách v nezaměstnanosti a sociálním a zdravotním pojištění, zaměstnanci nepřijdou o práci a firmy o pracovníky, jež budou potřebovat, jakmile po dočasném propadu zakázek rozjedou výrobu naplno.
Podle již dříve zveřejněných podmínek mohou příspěvek na vzdělávání zaměstnanců získat firmy, které podle ČTK prokážou v meziročním kvartálním srovnání tržeb k počtu zaměstnanců pokles o více než pětinu. Další podmínkou je, aby alespoň jeden kalendářní měsíc před podáním žádosti nemohly přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby kvůli dočasného omezení odbytu výrobků či služeb. Také musejí prokázat, že svým zaměstnancům nebyly schopny přidělovat práci v rozsahu přesahujícím pětinu týdenní pracovní doby. Výpadek práce však zároveň může činit maximálně 60 procent stanovené týdenní pracovní doby.
