Postihování podnikatelských subjektů za nedostatky v účetnictví a nezveřejnění výroční zprávy a účetní závěrky je podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) neúčinné. Z kontroly za roky 2009 až 2011 vyplynulo, že závěrku nebo výroční zprávu nezveřejní zhruba 75 procent firem. Generální finanční ředitelství souhlasí se závěry ohledně kontroly zveřejňování zpráv, naopak nesouhlasí se závěry NKÚ ohledně udělování pokut.
"Podle kontrolorů je právní úprava týkající se postihování správních deliktů podle zákona o účetnictví neúčinná. Z výsledku kontroly je jasné, že by například bylo vhodné vyřešit, kdo a jak má kontrolovat, zda podnikatelské subjekty skutečně založily všechny dokumenty do sbírky listin," uvedl NKÚ.
Generální finanční ředitelství s NKÚ souhlasí, že bylo vhodné vyřešit, kdo a jak má kontrolovat, zda podnikatelské subjekty skutečně založily všechny dokumenty do sbírky listin. "Správci daně jsou zřízeni především za účelem správy daní, a je tedy logické a maximálně efektivní, že kontroly dodržování zákona o účetnictví provádějí především v souvislosti se svými ostatními kompetencemi, nejčastěji při provádění daňové kontroly," uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová. Zároveň upozornila, že ačkoliv dokumenty většinou nejsou zveřejněny ve sbírce listin, má je k dispozici správce daně. Ten je získává jako povinnou přílohu daňového přiznání.
Podle NKÚ by jednou z možností bylo předepsat podnikatelským subjektům povinnost předkládat účetní závěrky a výroční zprávy pouze v rámci daňového řízení a finanční úřady zmocnit k zakládání těchto dokumentů do sbírky listin. "Finanční úřady by tak měly přehled o tom, jak podnikatelské subjekty tuto svou povinnost plní, případně by mohly tuto povinnost účinněji vymáhat," dodal úřad.
Povinnost zakládat určené dokumenty do sbírky listin neplní podle NKÚ drtivá většina podniků. "Podle testovací verze softwaru, se kterou momentálně pracuje Generální finanční ředitelství, nezveřejnilo ve sbírce listin účetní závěrku nebo výroční zprávu za rok 2008 celkem 70 procent podnikatelských subjektů, za rok 2009 pak 73 procent a za rok 2010 už 81 procent subjektů," vyčíslil úřad.
Správci daně podle NKÚ upřednostňují daňové řízení a svých možností udělovat pokuty ve správním řízení plně nevyužívají. Úřad u Generálního finančního ředitelství a 17 finančních úřadů prověřil 482 zpráv z daňové kontroly. Porušení zákona bylo zjištěno ve 144 případech, správní řízení o uložení pokuty ale bylo zahájeno jen v 66 případech.
Pokuty se finančním úřadům dle NKÚ nedařilo vymáhat. Z 225 pokut v celkové výši 12,6 milionu korun v letech 2009 až 2011 bylo do konce dubna 2012 uhrazeno nebo vymoženo 156 sankcí. Z vyměřené částky se podařilo získat 6,9 milionu korun, tedy něco málo přes polovinu. Podle Homolové ale správci daně udělují pokuty za závažné porušení zákona. "I drobné chyby v účetnictví zakládají možnost uložit účetní jednotce pokutu za účetnictví. Plošné ukládání pokut za jakékoliv porušení zákona o účetnictví však považuje Generální finanční ředitelství za neefektivní a neodpovídající smyslu zákona o účetnictví," uvedla Homolová.
Vymahatelnost uložených pokut navíc podle ní odpovídá struktuře osob, kterým jsou pokuty ukládány. "Pokuty jsou většinou ukládány subjektům, jejichž majetková situace je nepřehledná, nejasná a vymáhání je už z tohoto důvodu problematické," upozornila.
Výběr sankcí se nedaří také rejstříkovým soudům, které vedou sbírku listin. "Ke konci roku 2011 se nedoplatky na pokutách vyšplhaly do výše 11,5 milionu korun, což představuje téměř 60 procent celkového objemu pokut uložených v letech 2009 až 2011," uvedl NKÚ. Rejstříkové soudy nemají povinnost provádět pravidelné kontroly úplnosti sbírky listin.