Inflace v následujících měsících zřejmě ještě poroste až k hranici tří procent. Za růstem stojí letošní zvyšování cen spojených s bydlením a rostoucí příjmy domácností. Vyplývá to z reakcí analytiků na údaje o únorové inflaci. Od letních měsíců by podle ekonomů měla inflace začít klesat.
Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru zrychlil na 2,7 procenta z lednových 2,5 procenta. Výraznější byl růst cen naposledy v říjnu roku 2017. Na zrychlení inflace se podílelo hlavně zdražení potravin a ke zvyšování cen přispěly také náklady na bydlení. Meziměsíčně ceny rovněž vzrostly, a to o 0,2 procenta.
"Inflace by měla mírně zrychlit i v následujících měsících, poté by se však měla opět začít přibližovat dvouprocentnímu cíli ČNB. Za celý letošní rok tak vidíme inflaci na úrovní 2,5 procenta," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Hlavní faktor způsobující růst inflace v letošním roce jsou podle něj ceny bydlení. I podle analytika ČSOB Petra Dufka inflace potrvá ještě několik málo měsíců.
Vrchol inflace očekává ekonom Komerční banky Viktor Zeisel v březnu a dubnu, kdy by měla stoupnout až ke 2,9 procenta. V dalším průběhu roku by ale i podle něj inflace měla velmi pozvolně zpomalovat směrem ke dvěma procentům.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že na růst inflace tlačí růst výrobních nákladů, zejména mezd. "Nejdříve se růst mezd zakousl do marží firem, nyní se ale čím dál tím více projevuje v cenách. Růst zakázek a výroby nyní sice roste pomaleji, ve vývoji mezd a cen se to ale projeví až se zpožděním několika čtvrtletí," uvedl.
"Celkově lze konstatovat, že vývoj tuzemské inflace zůstává faktorem, jenž bude centrální banku tlačit k úvahám o dalším zvýšení úroků. Vnější podmínky, tedy slabý hospodářský růst v eurozóně a odsouvání scénáře zpřísnění měnové politiky ECB, ale hovoří proti spěchu na straně ČNB," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.