Zatímco lidé s menšími úsporami nad padesát tisíc korun spoří pravidelně, ale vesměs na nečekané výdaje, lidé, jejichž úspory překračují dvě stě tisíc korun, se častěji snaží naspořené finance nějakým způsobem výhodně zhodnotit.
Vyplývá to z průzkumu, který mezi více než sedmi sty lidmi s úsporami vyššími než padesát, respektive dvě stě a pět set tisíc uspořádala J&T Banka. "S penězi nakládám opatrně, spořím průběžně a snažím se mít vždy něco stranou na nečekané výdaje," říká jeden z aktérů průzkumu, který má naspořeno něco kolem sta tisíc. Lidé s nižšími úsporami většinou nechávají ležet své finance na běžném účtu.
O zhodnocení se zajímají teprve tehdy, kdy jejich úspory jsou vyšší. "Naspořené peníze se většinou snažím dobře zhodnotit, protože nemám rád, když leží ladem," říká účastník ankety, který má na kontě přes půl milionu korun.
Mnoho peněz, mnoho starostí
Nejlepší znalosti finančního trhu a produktů mají lidé, kteří mají volného půl milionu korun a víc. Při nakládání s penězi platí známé: čím více jich je, tím je třeba se o ně více starat.
ČTĚTE TAKÉ: Miliardář Soros: finanční krize vstoupila do druhé fáze
Při výběru produktů, jako je termínovaný vklad, hrají poměrně velkou roli parametry produktu i samotné banky. Hlavní roli hrají nízké poplatky a vysoká úroková míra. Důležitá je však i srozumitelnost nabídky, kde se nevyskytují žádné jestliže..., tak, které často znamenají skryté poplatky.
Množství úspor je do značné míry v přímé úměře s rostoucím věkem. Ve skupině lidí s největším množstvím volných úspor nad půl milionu jsou více než dvě třetiny lidí starší 40 let.
Průzkum se prováděl mezi 617 lidmi ve věku od 18 do 65 let, kteří mají k dispozici úspory alespoň padesát, respektive dvě stě a pět set tisíc korun, s nimiž mohou v následujících šesti měsících volně nakládat.
Ilustrační foto: archiv Týdne
