Nový návrh
Kalousek: ČR nebude mít důvod vetovat bankovní dohled EU

Česká republika nebude mít důvod na evropském summitu vetovat vznik jednotného bankovního dohledu eurozóny, pokud projde návrh, se kterým tento týden přišlo kyperské předsednictví a který odsouhlasila právní služba EU, prohlásil ve středu ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Návrh evropských legislativců podle něj obsahuje výrazné záruky, že při případné transformaci české banky v pobočku zahraničního bankovního domu nebude možné obejít Českou národní banku (ČNB) jako národní autoritu.

"Došlo k významnému posunu. Pevně doufám, že komise i ostatní kolegové ze zemí EU s tím budou souhlasit a v takovém případě by naše diplomatická snaha byla úspěšná," prohlásil Kalousek. Jeho vlastní návrh politické deklarace právní služba minulý týden odmítla. Materiál o bankovním dohledu by měl být podle nynějšího návrhu předsednické země doplněn o takzvaný recitál, tedy formu politického závazku, že v případě transformace bankovní dcery na pobočku má ČNB "významné slovo". Podle ministra by k dokumentu ještě také měla komise přidat prohlášení o informační povinnosti vůči národní autoritě.

Více než 90 procent českého bankovního sektoru je v rukou dceřiných společností bank sídlících v eurozóně. ČR měla ve svém postoji podporu například Maďarska či Bulharska. Z některých jiných zemí však na český požadavek zazněly kritické hlasy, třeba z Rakouska.

"V takovém případě není důvod k vetu," dodal ministr financí. Ve středu odpoledne o jednotném bankovním dohledu začnou v Bruselu jednat ministři financí eurozóny, věc bude řešit také čtvrteční a páteční schůzka lídrů EU.

"Česká národní banka plně respektuje, že zahraniční politiku primárně formuje vláda České republiky. Je na politické reprezentaci, aby o této otázce zahraniční politiky ČR rozhodla a zvolila, jakou pozici na politickém jednání zastávat. ČNB není účastníkem těchto politických jednání," sdělil mluvčí banky Marek Petruš.

Podle Českého rozhlasu však se vznikajícím kompromisem stále není spokojena Česká národní banka. Požadovala vyjednání takové deklarace, která by jí dalo právo veta přeměny systémově důležité banky na pobočku. To ale drtivá většina ostatních zemí EU odmítla.

Ještě se ukáže

Společná supervize by se měla týkat eurozóny, avšak další země by se mohly dobrovolně přidat. Za dohled by měla být zodpovědná Evropská centrální banka (ECB). Řada otázek je však stále nedořešena. Jde třeba o to, zda by ECB měla na starosti dohled nad všemi šesti tisíci bankami eurozóny, nebo jen těmi systémově významnými a těmi, které čerpají státní pomoc.

Dohled je první částí širší rodící se bankovní unie, která by měla zahrnovat mimo jiné třeba i společný fond pro řešení problémů bank. Jenže zatímco ve většině unijních hlasování platí kvalifikovaná většina, v tomto případě má každá země právo veta. Tím také některé státy, včetně Česka, z různých důvodů pohrozily. O českém postoji k bankovní unii a supervizi bude debatovat i vláda, podle Kalouska "určitě důrazně".

Ministr financí přitom doufá, že blížící se Evropská rada nakonec dopadne úspěšně jak pro země eurozóny, které si vznik centrálního supervizora přejí, tak pro Českou republiku, která by nyní mohla získat dostatečné záruky, zajišťující ČNB potřebné pravomoci.