Od ledna do konce srpna letošního roku soudy v České republice vyhlásily 538 firemních bankrotů, což bylo o čtyři procenta víc než ve stejném období loni a nejvíc za sedm let. Za prvních osm měsíců roku soudy také přijaly 895 návrhů na bankrot, meziročně o pětinu víc. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla společnost CRIF - Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.
"Počet návrhů na bankrot rostl rychlejším tempem než počet firemních bankrotů. Od ledna do konce srpna soudy měsíčně v průměru přijaly 112 návrhů a vyhlásily 67 bankrotů. Bankovní úvěry firmám se zvyšují rychleji než jejich vklady a rozdíl mezi objemem úvěrů a vkladů se letos podstatně snížil," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.
Z celkového počtu firem, u nichž soudy za prvních osm měsíců letošního roku vyhlásily bankrot, tvořily čtvrtinu společnosti působící na trhu nejvýše pět let. Jejich podíl se postupně zvyšuje. Za celý rok 2025 činil pětinu a v roce 2024 pouze 13 procent. Za prvních osm měsíců letošního roku zbankrotovalo 132 společností, které byly na trhu maximálně pět let, což je již téměř stejný počet jako za celý rok 2025, upozornila firma.
"Růst firemních bankrotů je především důsledkem kombinace tlaku na marže, vysokých nákladů a rostoucí potřeby externího financování," řekla ČTK ředitelka poradenské společnosti Crowe Ivana Brancuzká. Firmy se sice podle ní pohybují v prostředí postupného oživování ekonomiky, ale v řadě odvětví stále čelí silné konkurenci, nákladovým tlakům a slabší poptávce, zejména ze zahraničí. "Zároveň úvěry firmám rostou rychleji než jejich vklady, což zvyšuje jejich závislost na financování z externích zdrojů a citlivost na úrokové náklady," dodala.
Nejzranitelnější jsou přitom podle Brancuzké právě mladé firmy, které mají menší finanční rezervy a hůře absorbují výkyvy v tržbách či nákladech. Rostoucí počet návrhů na bankrot naznačuje, že tlak na podnikatelský sektor může pokračovat i v dalších měsících, podotkla.
Od ledna do konce srpna soudy vyhlásily nejvíce bankrotů společností v Praze, a to 239. Hlavní město se na celkovém počtu bankrotů v ČR podílelo 44 procenty. V Jihomoravském kraji zbankrotovalo 61 firem a v Moravskoslezském kraji soudy vyhlásily 52 bankrotů společností. Nejméně firemních bankrotů připadlo na kraj Vysočina, a to pět.
Ve srovnání s obdobím od ledna do konce srpna loňského roku se počet bankrotů firem meziročně nejvýrazněji zvýšil v Pardubickém kraji, kde jich soudy vyhlásily dvojnásobný počet. Patří však mezi kraje s nejnižším počtem registrovaných společností. Do konce srpna zde zbankrotovalo pouze deset firem. Výrazný růst počtu firemních bankrotů vykázal také Královéhradecký kraj, a to o 69 procent. V Moravskoslezském kraji se jejich počet zvýšil o 44 procent. Proti stejnému období loňského roku se počet bankrotů zvýšil v osmi krajích. Nejpomalejším tempem rostl v Praze, kde jich soudy vyhlásily o pět procent více.
Počet firemních bankrotů nejvýrazněji klesl v Libereckém kraji, o 39 procent, a v kraji Vysočina. Tam to bylo o 38 procent. Jde rovněž o kraje s nižším počtem registrovaných společností. V Jihomoravském kraji se počet firemních bankrotů meziročně snížil o 31 procent.
Při pohledu na odvětví soudy za prvních osm měsíců roku vyhlásily nejvíce firemních bankrotů v obchodu, kde zbankrotovalo 123 společností. Následovaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Meziročně se počet bankrotů společností nejvýrazněji zvýšil v dopravě a skladování, o 54 procent, a v ubytování, stravování a pohostinství. Tam to bylo o 48 procent. Firmy v těchto třech odvětvích jsou bankrotem ohroženy nejvíce. Podstatný meziroční pokles počtu bankrotů nastal v odvětvích administrativní činnosti, ostatní činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí.
