Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) odmítá příspěvek firmám v krizi na mzdy zaměstnanců. Podle něj by jeho zavedení bylo nehospodárné. Systém takzvaného kurzarbeitu má perspektivním firmám umožnit udržet si kvalifikované zaměstnance a státu ušetřit část peněz za podporu v nezaměstnanosti.
"Nemyslím si, že míra nezaměstnanosti je tak vysoká, že by tento přístup vyžadovala, a nepochybuji, že by docházelo k masivnímu zneužívání," řekl MF Dnes Kalousek. Uvažovat by se o něm dalo, pokud by v Česku míra nezaměstnanosti přesahovala například 12 procent, ne dnešních 8,9 procenta, dodal. Stát by to podle výpočtu ministerstva práce a sociálních věcí při opakování krize z roku 2009 vyšlo minimálně na miliardu a maximálně na 6,22 miliardy korun.
Odbory a firmy o opatření podle deníku stojí. Tvrdí, že se státu peníze vrátí - ušetří na podporách v nezaměstnanosti a zaměstnaní budou i nadále přispívat do státní kasy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí na únorové jednání s odbory a zaměstnavateli přineslo vypracovaný návrh, podle kterého by ze státního rozpočtu hradilo až 30 procent a až 16 tisíc korun na mzdě lidem, pro které firma nemá práci na celý pracovní týden. Výměnou za to by společnost dotyčné nepropustila, podpora by mohla trvat půl roku, výjimečně i déle. Dva roky připravované opatření mělo začít fungovat od poloviny letošního roku.
Kurzarbeit se využívá například v Německu, pochvalně se o něm vyjádřila třeba německá kancléřka Angela Merkelová.
"Tripartita je teď do odvolání zrušena a tam se to musí nejprve projednat, materiál je otevřený," řekl k tomu ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09).
