Zkušenost s rozdělením československé měny je relevantní i pro eurozónu. Na konferenci k 20. výročí České národní banky to řekl český prezident Václav Klaus. Náklady na měnovou odluku nejsou nulové, ale podle Klause nesmírně nákladné může být i udržování současného nevhodného měnového uspořádání.
"Naše měnová odluka je důkazem, že takový zdánlivě zcela výjimečný a vysoce nestandardní krok lze uskutečnit. Je naprostou nepravdou, že rozdělení měny musí mít katastrofické následky," prohlásil Klaus. I přes náklady na měnovou odlukou podle něj může být celkový výsledný hospodářský efekt pozitivní. Klaus je přesvědčen, že tomu tak bylo v případě Česka a Slovenska.
Prezident řekl, že ekonomové by měli porovnat náklady, jaké přináší změna i zachování současného stavu. Podle Klause se ale v Evropě tímto způsobem diskuse nevede.
Klaus rovněž uvedl, že při hodnocení dopadů je třeba vzít v potaz měřítka případných měnových odluk. Podotkl, že Řecko, u něhož se spekuluje o odchodu z eurozóny kvůli vysoké zadluženosti, představuje zhruba jednu padesátinu evropské ekonomiky. Český prezident zdůraznil, že slovenská ekonomika představovala třetinu československého hospodářství.
"Něco se rozdělením měny samozřejmě ztrácí, a to vyvolává náklady, které někdo musí nést. Ale stojí za to uvědomit si i to, kdo a proč tyto náklady nese. Ne všichni nevinně," řekl dále Klaus. "Někdo hrál roli černého pasažéra měnové unie, využíval či zneužíval ji a žádné náklady na její existenci nikdy nenesl. A teď najednou přichází v Evropě kontrolor jízdenek a chce zaplatit pokutu za nepodílení se na nákladech této cesty," uvedl.
Klaus dále podotkl, že náklady měnového rozdělení mohou být nízké, pokud odluka není chaotická a je zodpovědně organizována. Důležité podle prezidenta je, aby v případě odluky byly zachovány nižší formy ekonomické integrace, jakou byla například česko-slovenská celní unie. Nutné také je, aby stát i po rozdělení měny dokázal pomocí fiskálních a měnových nástrojů udržet základní makroekonomickou stabilitu.
