Prezident Václav Klaus vetoval vládní návrh zákona, který měl od příštího roku zavést trestní odpovědnost právnických osob. Podle něj zákon o trestní odpovědnosti právnických osob popírá vazbu mezi pachatelem a trestem. "Je spíše příkladem alibismu než důsledné snahy potrestat viníky trestných činů," uvedl Klaus.
Normou se nyní bude znovu zabývat sněmovna, která může veto prezidenta přehlasovat.
Podle vlády má zavedení trestní odpovědnosti právnických osob přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci. Firmy by podle návrhu mohly být stíhány pro téměř osm desítek trestných činů - například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz či krácení daní.
"Trestné činnosti se však může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce. Jsem přesvědčen, že proti alibismu v podobě nehledání konkrétního viníka má stát bojovat, a ne mu dávat průchod," uvedl Klaus ve zdůvodnění svého veta. "Módní tendence zavádění trestní odpovědnosti právnických osob" jde podle prezidenta proti logickému trendu odbourávat institut kolektivní viny.
Klaus: Je to i špatně zpracované
"S argumenty pana prezidenta jsem se zatím neměl možnost seznámit, nicméně jeho názor respektuji," vzkázal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil přes svou mluvčí Terezu Palečkovou. Podle něho Evropská unie i mezinárodní organizace jako OECD po ČR vyžadují, aby trestní odpovědnost právnických osob byla součástí jejího právního řádu. "Pokud chce Česká republika dodržovat mezinárodní závazky, musí tedy úpravu trestní odpovědnosti právnických osob přijmout," upozornil ministr.
Vládní návrh je navíc podle Klause špatně zpracován a představuje jen velmi hrubou kostru pro stíhání právnických osob. "V praxi to nemůže stačit a soudy budou nuceny v konkrétních kauzách improvizovat a dikci zákona dotvářet," uvedl.
"Na tom návrhu pracoval několik let přední tým expertů na trestní právo a domnívám se, že zákon je zpracován dobře," reagoval ministr. "Tady si dovolím nesouhlasit s pohledem právníků pana prezidenta," podotkl. Vzhledem k tomu, že je zákon součástí vládní strategie pro boj proti korupci, Pospíšil předpokládá, že jej koaliční poslanci ve sněmovně podpoří.
TOP 09: Překvapuje nás to
"Pro TOP 09 a Starosty je překvapivé, že prezident republiky nepovažuje za důležité vynést za protiprávní jednání trest. Zvýšení možností trestního stíhání je přínosem pro naši zemi a představuje možnost, jak chránit veřejný zájem," dodal poslanec Stanislav Polčák s tím, že poslanci TOP 09 budou hlasovat proti vetu prezidenta.
Podle vládního návrhu by se firma provinila, pokud by trestný čin spáchal její manažer, zaměstnanec nebo jednatel a podnik tím získal prospěch. Soudy by právnické osoby mohly pokutovat, zabavit jim majetek a za vážná provinění by je mohly i zrušit. Průlomovou změnu trestního práva zdůvodnila vláda také českými závazky vůči EU a Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Před možným zneužitím zákona již dříve varovala Hospodářská komora ČR. "Z pohledu Hospodářské komory ČR je důležité, aby tento nový právní institut nebyl zneužíván v konkurenčním boji mezi podnikateli jako prostředek nekalé konkurence a zároveň aby to nepřineslo zvýšení administrativní zátěže pro podnikatelské prostředí," řekl již dříve mluvčí komory Petr Kopáček.
Zastánci zákona poukazovali mimo jiné na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo.
| Když Klaus vetuje |
|
Aktuálně vetovaný zákon je letos již třetí normou, kterou prezident Klaus vetoval. V únoru nesouhlasil s normou, která reorganizovala úřady práce, v červnu poslal zpět do sněmovny zákon o ochraně ovzduší, podle něhož mohou obce vymezit zóny, do nichž nebudou moci vjíždět starší automobily nesplňující určité emisní limity. V obou případech ale poslanci prezidenta přehlasovali.
Během více než osmi let na Hradě přitom Václav Klaus uspěl jen se zlomkem ze svých pěti desítek vet. Poprvé to bylo v únoru 2005, kdy vrátil sněmovně zákon o hluku, k němuž poslanci přes nesouhlas Senátu přidali zákaz převodu nemocnic ve správě krajů na obchodní společnosti. |
