Regionální rozdíly v koupěschopnosti Čechů se stále prohlubují a bohatší oblasti zvyšují svůj náskok před těmi ekonomicky slabšími. Lépe si přitom z pohledu kupní síly vede západní část Česka a východní naopak zaostává.
Nejvyšší koupěschopnost vykazuje Praha, která republikový průměr převyšuje o zhruba třetinu. Nejnižší kupní sílu má mezi okresy Bruntálsko, kde činí pouze 85 procent průměru. Vyplývá to z průzkumu společnosti Incoma GfK, podle kterého Česko z pohledu kupní síly zaostává za evropským průměrem.
"Mezi deseti okresy s nejvyšším indexem kupní síly se umístil jen jeden z Moravy, a to Brno-město na šesté pozici. Naproti tomu mezi deseti okresy s nejnižší kupní silou jich na Moravě leží devět. Na pomyslném chvostu žebříčku figurují okresy Bruntál, Hodonín, Karviná, Znojmo a Šumperk," sdělila Incoma GfK. V některých obcích například v okrajových oblastech ČR se úroveň kupní síly pohybuje dokonce i pod 70 procenty republikového průměru.
| 1. Praha | 132,2 |
| 2. Říčany | 126,2 |
| 3. Brandýs n. L. | 124,9 |
| 4. Čelákovice | 118,6 |
| 5. Plzeň | 110,7 |
Například zatímco domácnost z Jeseníku disponuje ročně průměrnou částkou v přepočtu 17 635 eur (zhruba 440 tisíc korun), tak domácnost jen o něco málo větších, ale u Prahy ležících Říčan má k dispozici již 22 385 eur.
"Částečnou útěchou pro obyvatele sídel s nižší kupní silou může být fakt, že život v ´bohatších´ městech s sebou zpravidla nese i vyšší životní náklady," podotkli autoři průzkumu.
Vyšší výdaje si častěji mohou dovolit obyvatelé velkých měst. Průměrný obyvatel města s více než 100 tisíci obyvateli tak v průměru může vydat o 18 procent více peněz než obyvatelé žijící v obcích o velikosti do 500 obyvatel.
| 128. Bílina | 86,2 |
| 129. Studénka | 85,7 |
| 130. Krupka | 85,6 |
| 131. Orlová | 84,9 |
| 132. Karviná | 83,8 |
Koupěschopnost obyvatel ČR je podle průzkumu stále výrazně pod celoevropským průměrem. Průměrný Čech má přibližně o 42 procent nižší disponibilní příjmy v porovnání s průměrnými evropskými hodnotami.
"Jsme na tom nicméně stále o něco lépe než další země středoevropského prostoru Polsko, Maďarsko a Slovensko. Posledně jmenovaná země se nám ovšem zřetelně přibližuje," stojí ve zprávě společnosti Incoma GfK.
