Vývoj pracovního trhu
Mnozí budou třeba: zdravotníci, finančníci i technici

V následujících deseti letech by mělo přibývat pracovních míst ve zdravotní a sociální péči, peněžnictví a pojišťovnictví nebo různých technicky zaměřených oblastech. V projekci vývoje českého pracovního trhu to uvádí Národní ústav pro vzdělávání (NÚV). Autoři dokumentu ale připomínají, že odhady jsou problematické mimo jiné vzhledem k různým směrům, jakými se může ubírat ekonomika v Česku i jiných státech Evropské unie.

Zveřejněné odhady počítají s růstem tuzemské ekonomiky. Zatímco v roce 2014 pracovalo ve zdravotní a sociální péči 354 tisíc lidí, v roce 2025 by to podle odhadů NÚV mohlo být o čtyřicet tisíc lidí více. V peněžnictví a pojišťovnictví by se počet zaměstnaných mohl ze 122 tisíc zvýšit o 21,6 procenta na 148 tisíc.

Z jednotlivých skupin povolání by se nejvíce měla zvýšit poptávka po technicích všeho druhu od fyzikálních a průmyslových oborů, přes vědeckou činnost po oblast informačních a komunikačních technologií. Obsah a požadavky jednotlivých pracovních míst se ale postupem času mění, uvádí NÚV. Zatímco v minulosti byli například specialisté na informatiku vnímány zejména jako pracovníci s technickým vzděláním, v poslední době se čím dál více zaměřují na jednání se zákazníky. Jsou od nich proto požadovány také sociální kompetence jako například komunikační a prezentační schopnosti.

Česko se tradičně profiluje jako průmyslová země. Navzdory velmi dynamicky rostoucí výrobě dopravních prostředků ale podíl sekundárního sektoru, tedy průmyslu, v období 2000 až 2014 klesl o jeden procentní bod na 35 procent. V následujících deseti letech se předpokládá postupné zpomalení nárůstu počtu míst ve výrobě dopravních prostředků. Podíl výroby a průmyslu na zaměstnanosti v ČR by se měl snížit zhruba o 1,5 procentního bodu.

V Česku neexistuje žádná instituce, která by pravidelně prováděla střednědobé projekce vývoje trhu práce. V posledních deseti letech se uskutečnilo několik takto zaměřených projektů zadaných ministerstvy školství a práce a sociálních věcí. Souviselo to mimo jiné se snahou přizpůsobit vzdělávací systém požadavkům trhu práce.