Na Vysočině se v těchto dnech naplno rozbíhá sklizeň brambor, výnosy jsou dobré a místy i velmi dobré. V kraji, kde je třetina českých polí s touto plodinou, neškodilo sucho tolik jako jinde, řekl tajemník Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Ve zbývajících částech republiky, pokud nejde o zavlažovaná pole v Polabí a na jižní Moravě, předpokládá pokles výnosů proti minulému roku o 15 až 20 procent.
"Obecně se dá říci, že ten rok bude průměrný, s výkyvy v jednotlivých regionech a oblastech," uvedl Králíček k odhadu letošní úrody brambor. Z částí Vysočiny sucho postihlo hlavně Třebíčsko.
Zemědělci na Vysočině pěstují později zrající odrůdy. Asi týden v tomto kraji běží naplno sklizeň hlíz určených na sadbu, u konzumních brambor je teprve na začátku. Při prodeji ve velkém dostávají pěstitelé za brambory určené na jídlo kolem tří korun za kilogram, cena je podle Králíčka na podobné úrovni jako v minulých letech touto dobou. Při drobném prodeji ze dvora se cena za kilogram brambor pohybuje kolem sedmi osmi korun.
Výrobní kampaň už také zahájily obě bramborové škrobárny v Česku. Pěstitelé převážně z Vysočiny dodávající brambory Škrobárnám Pelhřimov mají hektarové výnosy mezi 30 a 40 tunami, což jsou podle Králíčka prozatím velmi dobré výsledky. Ale škrobárny v Horažďovicích v Plzeňském kraji hlásí sklizeň jen mezi 25 a 30 tunami z hektaru. U některých odrůd se ještě výnos může o něco zlepšit.
Zemědělské podniky na Vysočině podle Českého statistického úřadu letos nasázely brambory na 8261 hektarů polí, což představuje 35 procent republikové výměry s touto plodinou. Další významnou plochu této plodině dávají zahrádkáři. Sklizeň brambor na Vysočině zpravidla končí v polovině října, podle počasí.
