Po roce opět začíná sezona oblíbeného burčáku. Vinaři letos očekávají mnohem lepší úrodu než loni, a tak by lepkavého moku měl být dostatek. Jak se nenechat ošálit nepoctivými prodejci při nákupu a na co si dát zejména pozor?
Jako burčák se smí označovat pouze nápoj z českých a moravských hroznů. V případě, že ho tvoří i hrozny z cizích zemí, jde o částečně hroznový mošt. Nejčastěji se do něj přimíchávají hrozny ze Slovenska a Maďarska. Dobrý burčák se může objevit i u stánku vedle silnice, ale větší jistota je při nákupu přímo v kamenné prodejně u vinaře či ve vinotéce.
Sezona burčáku je u nás omezena zákonem na období od 1. srpna do 30. listopadu. Na prodejce si hodlá jako každý rok posvítit i Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Je totiž už zavedeným nešvarem, že se na pultech prodejců objevují různé napodobeniny a vinní šejdíři mají žně.
"Výnos bude letos určitě lepší než loni, kdy představoval pouze 60 procent běžné úrody na burčák, možná lehce nadprůměrný," uvádí Marek Babisz, hlavní someliér Národního vinařského centra. "Vinaři sezonu každopádně očekávají s optimismem. Určitě bych burčák nekupoval u cest, tam je kvalita nejhorší, tam bych nešel, celý den na to svítí slunce a to není dobré. Spíše bych šel k vinařům," říká Babisz.
"Přesná čísla produkce burčáku neexistují, spadá totiž pod alkohol. Každopádně bude burčáku mnohem více než loni," tvrdí i ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. "Co se týká trvanlivosti, tak kvasný proces vlastně neustále probíhá a záleží hlavně na teplotě. Už během 24-48 hodin dokáže burčák zkvasit, v chladnějším prostředí to lze samozřejmě zpomalit, ale burčák pak vydrží maximálně týden, déle ne" doplňuje Machovec.
Po loňských zkušenostech kontroly přitvrdí
"Státní zemědělská a potravinářská inspekce s kontrolami letos začala 15. srpna. Zatím žádné pochybení neobjevila, ale laboratorní výsledky teprve přijdou. Kontroly budou probíhat u všech výrobců, jednak na základě nedostatků z minula, jednak podle podnětů spotřebitelů ve dvou fázích," odpovídá mluvčí Michal Spáčil.
"V první fázi u prodejce dáváme pozor na správné označení, dále doklady o původu hroznů, probíhá pouze senzorické hodnocení a odeberou se vzorky. Ve druhé fázi zkoumáme nepovolené přidávání vody a cukru, dokážeme rozpoznat i geografický původ hroznů, případně rozeznat jiné přidané ovoce. U červených burčáků kontrolujeme i přidání červených barviv," uzavírá Spáčil. Podle Spáčila se loni objevili prodejci, kteří měli až ze sedmdesáti procent přidanou vodu.
Celkové výsledky analýz loňského roku nejsou nijak optimistické. Z celkem 47 odebraných vzorků burčáku či částečně zkvašeného hroznového moštu nevyhovělo 20 vzorků. Na stránkách SZPI stačí do vyhledávače zadat burčák a ve výsledcích kontrol za rok 2010 lidé naleznou nepoctivé prodejce.
Jak nenaletět šmelinářům? Odpovídá hlavní someliér Národního vinařského centra Marek Babisz |
"Jako první bych se zeptal na původ hroznů, odkud prodejci burčák mají. Dále je třeba zkontrolovat barvu, která by měla být bílá až krémová, určitě ne hnědá! Vespod lahve by se neměly hromadit kvasinky a nahoře nemá být jen zakalená šťáva. To indikuje větší množství alkoholu a burčák je starší. Burčák by měl být celozakalený v mléčném stavu, na jazyku by měl mírně perlit jako sekt a měl by být cítit cukr a kyselinka, příjemné kvasinkové tóny. Neměl by zapáchat," vypočítává Babisz. |