Německu hrozí rostoucí nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, především kvůli stárnutí populace. V roce 2030 by mohlo scházet až tři miliony techniků, vědců či zdravotníků, o deset let později až 3,3 milionu. Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejnil výzkumný ústav Prognos v Basileji. Výzkumníci proto apelují na politiky, aby začali jednat.
Už dnes v Německu podle zprávy ministerstva práce chybějí především zdravotníci, pečovatelé a techničtí pracovníci. Autor studie Oliver Ehrentraut odhaduje, že se v příštích deseti až 20 letech situace na pracovním trhu výrazně zostří. I když už se nepočítá s výrazným úbytkem obyvatelstva, klesne podle studie do roku 2040 počet práceschopných o více než deset procent.
V důsledku mezinárodní konkurence, změny způsobu života a digitalizace v budoucnu zároveň některé profese postupně zaniknou. Půjde například o řidiče nákladních aut, pracovníky balicích služeb a ostrahy, které nahradí roboti a automatizace. Kvůli digitalizaci už nebude potřeba účetních nebo realitních makléřů. Naopak hrozí nedostatek manažerů, vědců, inženýrů, lékařů, pečovatelů a v menší míře kreativců a novinářů.
Švýcarští vědci radí soustředit se na podporu učňovského vzdělávání a přeškolování. Je také potřeba usnadnit návrat do práce lidem po rodičovské dovolené a motivovat starší zaměstnance, aby déle pracovali. To by mohlo přivést na trh práce v dlouhodobém horizontu další až dva miliony lidí. Lidé zaměstnaní na zkrácené úvazky by měli pracovat více hodin. Ve všech scénářích se počítá s ročním přírůstkem obyvatelstva o 200 tisíc migrantů. Údaje o tom, zda již přišlí uchazeči o azyl budou schopni snížit nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v Německu, scénáře Prognosu neobsahují, podotkla agentura DPA.
Norimberský Ústavu pro výzkum pracovního trhu (IAB), který je výzkumnou odnoží německého úřadu práce, se ale na rozdíl od vědců z Basileje zatím žádného hrozícího propadu neobává. Pozoruje pouze mírný nedostatek zaměstnanců ve strojírenství, automobilovém průmyslu a informatice.
